Mašín se konference osobně neúčastní, do Česka prý nechce přijet do té doby, dokud se nezmění politická situace. Nelíbí se mu, že tu stále existuje komunistická strana, komunistické zákony a ti samí soudci, kteří působili za komunismu. Navíc prý nebyl rozkradený majetek navrácen jejich vlastníkům.
Češi se po nástupu komunistů málo bránili
Mašín vzpomínal, že když začala skupina svůj boj proti komunismu, tak její členové doufali, že se na jejich stranu připojí mnohem víc lidí. To se ale nestalo: „I za druhé světové války toho Češi proti nacistické okupaci moc neudělali, bylo jich jenom pár.“ S postupem času prý ochota obyvatel bojovat klesala, zatímco v 1. sv. válce bylo v zahraničních legiích 75 tisíc, ve 2. sv. válce už jich prý bylo jen 24 tisíc a po roce 1948 se komunistům postavilo jen pár tisíc a většina pak skončila ve vězení.
Skupina bratří Mašínů se na přelomu 40. a 50. let minulého století pokoušela o odboj proti nastupující komunistické diktatuře. Na podzim 1953 se její členové rozhodli uprchnout do Západního Berlína. Během příprav útěku zabili dva policisty a jednoho člena Lidových milicí. Další policisté přišli o život ve Východním Německu. Za železnou oponu se nakonec dostali Ctirad a Josef Mašínovi společně s Milanem Paumerem. Další dva členové jejich skupiny byli ve Východním Německu zajati a později popraveni.