„Určitě bude potřeba se soudci více komunikovat, protože soudcovská komunita je konzervativní. Nevím, zda všichni zaznamenali změnu, že jsou zde detenční ústavy… Je třeba, aby se opravdu soudy zabývaly těmi případy, kdy již trestné činy pachateli byly spáchané, probíhá ochranné léčení a neplní svůj účel. Tam je potřeba o tom přeřazení rozhodnout,“ uvedl pro ČT ministr Pospíšil.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil:
„Všechny civilizované země v Evropě mají detenční ústavy, kam umisťují ty pachatele…, kteří jsou společnosti nesmírně nebezpeční, vykonají si svůj trest, ale samotný výkon trestu ve vězení na ně bohužel neměl vliv, protože takovýto pachatelé páchají trestnou činnost, ne proto, že by chtěli, ale proto, že mají nějakou endogenní poruchu.“
Prezident České asociace pro psychické zdraví Martin Jarolímek vidí přínos detenčních ústavů nejen pro veřejnost, ale i pro pacienty. „Ti jedinci nepotřebují jenom být zavřeni za mřížemi a nic. Oni skutečně mají nějakou duševní poruchu a potřebují zdravotní péči.“
Psychiatr léčebny v Bohnicích Ivan David soudí, že problém při léčbě pachatele tkví především v míře jeho spolupráce. Podle Davida i velmi nebezpeční pachatelé, kteří spolupracují na své léčbě, mohou svou nebezpečnost zmírnit natolik, že by pro ně stačila jen ambulantní léčba. „Detenční ústavy by měly být propustné oběma směry. U těch, kteří spolupracují, by měla být možnost dostat se do ochranné léčby, případně do ambulantní léčby,“ řekl pro ČT Ivan David.
