Místopředseda KDU-ČSL David Macek označil expozici lidských těl za barbarskou a vyzval k jejímu bojkotu.: „To, že je umístěna v nákupním a zábavním centru, hovoří úplně za všechno, je to obrovský kulturní krok zpátky.“
Podle organizátorů má ale expozice návštěvníky poučit, nikoli šokovat. Robert Porkert z pořádající agentury při zahájení uvedl, že výstavu lze doporučit i školním výpravám. Nikdo ale s jistotou neví, odkud vystavovaná těla pochází. Pravděpodobně jde o ostatky čínských vězňů. Podle pořadatelů je upravují místní univerzity a všichni lidé dali k vystavování ještě za života souhlas. Odpůrci výstavy ale namítají, že souhlas není nikde písemně doložený.
Rozhovor s Borisem Šťastným a Jiřím Slavíčkem
Jeden z předkladatelů zákona o lidských ostatcích poslanec ODS a místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Boris Šťastný (ODS) se domnívá, že je potřeba rozlišit etickou a právní stránku výstavy: „Přijatá novela neměla řešit výstavu Bodies, měla posílit práva člověka na to, aby věděl, jakým způsoben bude s jeho tkáněmi zacházeno po smrti.“
Vystavování mrtvoly v hypermarketu není vědeckým účelem
Podle Šťastného ale mohou odpůrci výstavy využít zákon o pohřebnictví, podle kterého musí být lidské ostatky uloženy do rakve a pohřbeny. Bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou nabalzamované. Výjimku má pouze využití pro lékařské nebo vědecké účely: „Vystavování mrtvoly někde v hypermarketu určitě není vědeckým účelem.“
Boris Šťastný:
„Není možné vystavovat ostatky člověka jako vycpaného medvěda. Potom se může stát každému z nás, že příště bude kus jeho těla i v hypermarketu prodáván, a ne vystavován.“
Kontroverzní výstava vzbuzuje rozporuplné reakce po celé Evropě. Ve Francii dokonce soud konstatoval, že výstava musí být zavřena, protože odporuje etickým a hygienickým normám. Jedním z důvodů byl i fakt, že za vstup na výstavu se platí. Podle francouzských zákonů mohou lidé své tělo věnovat na lékařské nebo vědecké účely, nikdo z toho ale nesmí mít prospěch.
