Praha/Řím - Ve věku 90 let zemřel v pátek večer v Římě kardinál Tomáš Špidlík. Uznávaný teolog, filozof a spisovatel byl v poslední době vážně nemocný. V církevních kruzích byl znám jako znalec východokřesťanské spirituality, který připravoval duchovní cvičení i pro papeže Jana Pavla II. V Římě žil od počátku 50. let a působil zde na české papežské koleji Nepomucenum. Informaci přinesl Český rozhlas - Radiožurnál s odvoláním na české církevní zdroje ve Vatikánu. Špidlík zemřel v ústavu Aletty, kde žil dlouhá léta. Pohřební obřady se budou konat 20. dubna ve Vatikánu v bazilice svatého Petra. Pohřeb s uložením rakve bude podle českého velvyslanectví v pozdější době na Velehradě, kde Špidlík studoval.
Zemřel kardinál Tomáš Špidlík, přítel papeže Jana Pavla II.
Mši bude v bazilice sloužit kardinál Angelo Sodano, děkan kardinálského kolegia, společně s dalšími kardinály. V závěru bohoslužby k přítomným promluví papež Benedikt XVI. a povede obřad posledního rozloučení. Papež v kondolenčním telegramu generálnímu představenému Tovaryšstva Ježíšova páteru Adolfu Nicolásovi mimo jiné uvedl: „Posvátný odchod pana kardinála Tomáše Špidlíka, znamenitého jezuity a horlivého služebníka evangelia, vyvolal v mém nitru silné dojetí.“ Připomenul i jeho pevnou víru, otcovskou vlídnost a živé kulturní a církevní nasazení.
Patřil k těm, kteří mohli zesnulého papeže nazývat svým přítelem
Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)
Moravský rodák Špidlík byl jedním z největších znalců východního křesťanství s letitou pedagogickou praxí a širokou publikační činností. „Byl nejen neuvěřitelně moudý, milý a vzdělaný, ale také velmi vtipný. Miloval humor, a to i v otázkách, kde bychom to nepředpokládali,“ řekl ČT velvyslanec České republiky při Svatém stolci Pavel Vošalík. Špidlík tak proslul například výrokem, že je třeba dožít se 90 let, protože po tomto věku z hlediska statistiky umírá už jen málo lidí. Kardinálem jmenoval Špidlíka v roce 2003 papež Jan Pavel II. Jezuitský duchovní se tak po Miloslavu Vlkovi stal 21. kardinálem z českých a moravských diecézí. Patřil k těm, kteří mohli zesnulého papeže nazývat svým přítelem. O tom, že český teolog měl ve Vatikánu renomé, svědčí i to, že před volbou nástupce Jana Pavla II. přednesl konkláve duchovní úvahu (volby se kvůli věku nad 80 let již nemohl zúčastnit).
Do komunistického Československa se Špidlík už nevrátil
Kardinál se narodil 17. prosince 1919 v chudé rodině v Boskovicích na Blanensku. Po maturitě začal studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně češtinu a latinu. Když byly ale vysoké školy uzavřeny nacisty, vstoupil Špidlík do noviciátu jezuitského řádu. Po obsazení řeholního domu Němci dokončil studia na Velehradě. Po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze a vyslán do Říma.
V roce 1951 začal pracovat ve Vatikánském rozhlasu a spojení s rodnou zemí udržoval prostřednictvím oblíbených promluv. Akademickou dráhu začal v roce 1955 poté, co obhájil doktorát na Papežském institutu východních studií. Působil na Gregoriánské univerzitě, ale i na vysokých školách v Americe či v Africe. Od roku 1984 byl poradcem Kongregace pro svatořečení, později i poradcem Kongregace pro východní církve. V roce 1990 Špidlík sice odešel do důchodu, nečinnosti se ale neoddal. Stále pracoval a cestoval. Byl například inspirátorem založení centra pro východní studia Centrum Aletti v Olomouci.
V roce 1995 vedl jako třetí Slovan v historii církve duchovní cvičení (takzvané exercicie) pro papeže a vatikánskou kurii. O rok později byl pověřen spoluodpovědností za teologickou a uměleckou projekci při výzdobě soukromé kaple Jana Pavla II. Podílel se na ní sochař Otmar Oliva, Špidlík sám navrhl libreto pro mozaikovou výzdobu.
Nejen vědcem, ale i barvitým popularizátorem a vypravěčem
Počet publikací, které napsal, je obrovský. K těm nejvýznamnějším patří Ruská idea nebo Spiritualita křesťanského východu. V době totality patřily jeho česky vydávané a do Československa pašované knihy k tomu nejzajímavějšímu, co zde mohli křesťané a další zájemci číst. V některých Špidlíkových dílech si ale na své přijdou i nejmladší čtenáři, kterým věnoval knihy Bajky o moudré sově či Profesor Ulipispirus a jiné pohádky.
V roce 1998 tehdejší prezident Václav Havel udělil Špidlíkovi za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Česká biskupská konference jej v roce 2002 ocenila Řádem svatých Cyrila a Metoděje za jeho celoživotní dílo. Špidlík byl také nositelem řady čestných doktorátů z různých světových univerzit, včetně Prahy a Olomouce. V roce 2003 mu Itálie jako prvnímu českému občanu udělila Zlatou medaili za zásluhy o kulturu a umění.