„Hlavní příjem těchto firem jsou právě ty státní příspěvky od úřadu práce, firma v podstatě neprodukuje žádnou činnost, služby nebo výrobky,“ vysvětlila Monika Hezcková z poradny Národní rady osob se zdravotním postižením. Nejde tedy o žádné amatérství, firmy podepisují klasické pracovní smlouvy, kterým lze jen stěží něco vytknout. Vedle toho ale uzavírají s lidmi dvoustranné tajné dohody, v nichž se zaměstnanec upíše, že souhlasí s povinným kurzem angličtiny nebo s odevzdáním dobrovolného členského příspěvku. Zatímco oni za většinou banální kurzy zaplatí až dva tisíce korun, zaměstnavatele daný kurz fakticky nic nestojí.
Například ostravská společnost Elite Candle se chlubí progresivním přístupem, který si představuje tak, že si zaměstnanec musí zaplatit za nářadí a dovoz materiálu. „Není vůbec normální, aby zaměstnanec platil svému zaměstnavateli za to, že u něj může pracovat, to je vztah, který je převrácený naruby. Také je tam skutečně daňové riziko pro toho zaměstnavatele, který by měl toto nepochybně vykazovat ve svých příjmech,“ podotkl advokát Tomáš Pelikán.
Některé firmy si vymyslely platy v naturáliích
Kličky, jak dostat z dotace na mzdu něco do kapsy, jsou různé. Společnost Prado Enterprise si třeba přímo v pracovní smlouvě podmínila, že bude část platu dávat v naturáliích. Třeba v podobě posezení v masážním křesle, ve smlouvě to ale není. „Já víceméně ani nemám mediální zájem nějakým způsobem tohle zdůvodňovat. Je to výhoda pro zaměstnance, je to benefit pro ně,“ zdůvodnil své konání jednatel firmy Zbyněk Kovář.
Národní rada zdravotně postižených mluví o 10 000 lidí, kteří by v Česku mohli pracovat za abnormálních podmínek. Jediný, kdo by to mohl změnit, jsou státní úřady, které slibují přísnější zákon i kontroly. O zneužívání dotací ví, konkrétní závěry ale zatím nemají. Zaměstnavatelé totiž před úřady práce vedlejší dohody tají. A tak je jen na oslabenějších podřízených, jak se rozhodnou.
