PTP měly vyřešit problém s „politicky nespolehlivými“ branci

Praha - Život v Pomocných technických praporech (PTP) československé armády, kterými komunistický režim začátkem 50. let vyřešil svůj problém s „politicky nespolehlivými“ branci, měl opravdu jen málo společného s tím, co popsal spisovatel Miloslav Švandrlík v Černých baronech. Jednotky, do kterých se dostávali kněží či synové „kulaků“, byly určeny na ty nejtěžší práce, v dolech nebo na stavbách. Oficiálně byly jednotky PTP, jejichž vojáci nosili černé výložky, založeny 1. září 1950. Už krátce po komunistickém puči vytvořilo vedení armády u několika ženijních pluků speciální silniční prapory, do kterých bylo zařazeno téměř 2 000 branců údajně nebezpečných novému režimu.

Na Kladensku a Ostravsku byly zřízeny Vojenské báňské oddíly. Příslušníci těchto jednotek necvičili se zbraní v ruce, pouze rubali uhlí, pracovali na různých terénních úpravách a stavěli vojenské objekty.

Na jaře 1950, po nástupu Gottwaldova zetě Alexeje Čepičky do čela ministerstva obrany, nabraly události rychlý spád. Po vzoru Rudé armády zřídil Čepička PTP. Podobné oddíly byly také v dalších zemích sovětského bloku. Navázal tak na svou kariéru ministra spravedlnosti, kdy se podílel na zřízení táborů nucených prací.

Odhady, kolik lidí útvary PTP během čtyř let prošlo, se liší. Podle starších čísel Vojenského historického ústavu to mělo být asi 30 tisíc mužů, výjimkou ale není ani odhad 60 tisíc branců v PTP.

Silnice, železnice, letiště, domy a doly

Práci u technických praporů zaplatily svými životy stovky mužů, další tisíce utrpěly zranění, řadu z nich pronásledovaly těžké zdravotní potíže celý zbytek života. Před osmi lety jim vláda přiznala finanční kompenzaci, která nyní patří i vdovám po bývalých „pétépácích“.

Služba v PTP spočívala v tvrdé a namáhavé fyzické práci, obvykle na stavbách silnic, železnic, letišť a domů. Památníkem jejich práce může být například Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích či nedaleké sídliště Petřiny. Velká část „pétépáků“ prožila svou vojnu v dolech.

Politicky závadné osoby a osoby štítící se práce

Postupem času byli mezi politicky nespolehlivé odvedence zařazováni i lidé s kriminální minulostí a také mladí muži, kteří nemohli absolvovat normální vojnu ze zdravotních důvodů.

Na podzim 1951 navíc vládnoucí moc vytvořila novou metodu, jak se pomocí armády zbavit i starších, politicky nespolehlivých osob. Byl jí rozkaz ministra Čepičky, který nařídil povolání „politicky závadných osob a osob štítících se práce“ ve věku 17 až 60 let na výjimečné cvičení, které se mělo konat „na dobu potřeby“. Tuto dobu mohla vojenská správa libovolně prodlužovat.

Mnozí z těch, kteří nastoupili k PTP na základní službu, tak byli donuceni zůstat na vojně i po jejím skončení a podílet se dál svou prací na budování socialismu. Nezřídka tak branci zůstali ve službě místo obvyklých dvou let tři i více roků.

Roku 1954 je nahradily Technické prapory

Pomocné technické prapory existovaly až do května 1954, kdy je nahradily jednotky nazvané pouze Technické prapory (TP). Ty původně vznikly už v květnu 1951 a byly určeny pro politicky spolehlivé brance s horším zdravím. Do TP tak byly po zrušení PTP zařazovány „nebezpečné živly“, ale také branci, kteří nemohli být kvůli zdraví odvedeni k bojovým útvarům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 43 mminutami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 1 hhodinou

Déšť zastavil vlaky v Jizerských horách, na Liberecku tahala auta těžká technika

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
před 11 hhodinami

Národní knihovna se chystá na digitalizaci Kosmovy kroniky

Národní knihovna pokračuje v digitalizaci svého fondu. Dokončených už má téměř osmdesát milionů stran. Podle odhadů instituce je to takřka třetina všech spisů. S ostatními organizacemi v rámci České digitální knihovny je nyní k dispozici sto osmdesát milionů stran. O tiskoviny, které jsou v dobrém stavu, se postará robotický skener. Zvládne až 300 stran za hodinu. To je dvakrát až třikrát tolik, než umožňuje manuální práce. Ta se naopak využije tam, kde je nakládání se svazky obtížnější. V naskenované verzi má knihovna například Dalimilovu kroniku, druhou nejstarší v českých zemích. Ta úplně nejstarší, Kosmova, zamíří k digitalizaci v září.
před 11 hhodinami

Do lesa „na brigádu“. Lidé prodávají borůvky i houby

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.
před 11 hhodinami

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 19 hhodinami

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 23 hhodinami
Načítání...