Nejteplejší 23. září v historii klementinského měření je z roku 1987. Tehdy se odpolední teplota vzduchu zastavila až na 28,1 stupňů Celsia. Také loni byl počátek podzimu teplotně výrazně nadprůměrný s odpoledními teplotami okolo 27 stupňů Celsia. Naopak od roku 2001 bylo 23. září nejchladněji v roce 2004 s odpoledními teplotami do 10 stupňů Celsia.
Čeká nás deštivý víkend
Podzim o sobě dá vědět počasím již o tomto víkendu, kdy má být velmi oblačno a meteorologové čekají i srážky a výrazné ochlazení.
Rovnodennosti nastávají, když den trvá stejně dlouho jako noc, tedy právě dvanáct hodin. Astronomicky však tato definice není přesná, neboť v atmosféře dochází k lomu vlnění slunečního světla, a tak je slunce v den rovnodennosti viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut.
Po příští tři měsíce se pak budou noci až do 21. prosince, kdy nastane zimní slunovrat, stále prodlužovat a dny naopak krátit. Letní čas ovšem bude pro Česko i další evropské státy platit až do 31. října. Dnes slunce vyjde přesně na východě a zapadá na západě, naopak na severním pólu slunce zapadne a začíná polární noc.
Rovnodennost byla důležitá především v minulosti
Střídání ročních dob bylo důležité například pro stanovení zemědělského kalendáře. Rovnodennost podzimní i jarní, stejně jako letní i zimní slunovrat, dovedli přesně určit i pravěcí lidé, kteří pozorovali slunce a orientovali podle něj své stavby. V Česku to byly například rondely, megalitické stavby, o nichž se někteří vědci domnívají, že jejich tvar je jeho napodobeninou a zároveň poselstvím slunečnímu božstvu.
Pro Kelty, kteří žili na území dnešní České republiky před příchodem Slovanů a jejichž tradice současného člověka stále přitahují, byla rovnodennost svátkem. Podzimní rovnodennost chápali jako přechod mezi světlou a temnou polovinou roku.
