Slib koalice byl přitom jednoznačný. Do funkcí předsedů sněmovních podvýborů, kterých bude maximálně 51, budou voleni místopředsedové výborů, tudíž se ušetří. Nyní se ukazuje, že slibu se zatím drží jen kluby TOP 09 a Věcí veřejných. Dva nejsilnější kluby – ODS a ČSSD rozdávají mezi své lidi funkce jak na běžícím pásu. Alespoň ve vedení podvýborů 3 sněmovních výborů ze šestnácti.
Třeba předsedou podvýboru pro dopravu byl zvolen někdejší místopředseda strany a exministr Petr Bendl (ODS), pro podnikatelské prostředí Jaroslav Plachý (ODS), šéfkou podvýboru pro kulturu Dana Filipi a předsedou podvýboru pro finanční péči o životní prostředí Radim Jirout (ODS). Za sociální demokracii obsadili předsednická křesla v podvýboru pro mládež a sport Pavel Ploc nebo pro regionální školství Vlasta Bohdalová.
Bohuslav Sobotka (ČSSD):
„Pokud by s tím koaliční poslanci nesouhlasili, tak jsme žádného ze svých kandidátů do čela podvýborů neprosadili.“
Nově zvolení šéfové podvýborů jinou placenou funkci nezastávají, tudíž neplatí slibované pravidlo, že v čele podvýborů budou stát místopředsedové výborů, kteří za tuto funkci již pobírají příplatek. „Není to tak úplně pravda, že bychom toto slibovali,“ prohlásil místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Platí, že se sníží počet orgánů a funkcionářů ve sněmovně o čtvrtinu.
Ani snížení počtu podvýborů ale není zrovna radikální. V minulém volebním období měla sněmovna 54 podvýborů a 18 výborů. Nyní má komora 16 výborů, zatímco podvýborů by mělo být 51. Organizační výbor sněmovny už počátkem září schválil usnesení, podle kterého stanoví počet podvýborů právě na 51 a žádá jednotlivé výbory, aby minimalizovaly počet nově placených funkcionářů.
Usnesení měla posléze na nedávné schůzi schválit celá sněmovna, aby bylo závazné. Nakonec o něm ale poslanci nehlasovali vůbec. Spolu s dalšími body ho vyřadili z programu. „Nestihlo se to,“ komentoval situaci Benda.
