Mezi záchranáři, kteří se podíleli na vytahování horníků, byl také tehdy 32letý báňský záchranář Jan Daněk. Podle něj nebylo až do druhého dne jasné, zda zával někdo přežil: „To nebylo jako v Chile, kde měli dostatek vzduchu a taky světla a filmaře za zády. Tady byl odpočítávaný čas, jak se kumuloval metan v ovzduší, a tím ubývalo kyslíku.“ Se skupinou se podařilo navázat kontakt až po 26 hodinách, kdy se jim podařilo dát přes potrubí polévku.
Času bylo málo, a tak záchranáři zvolili riskantní plán. Podél 11 metrů dlouhého závalu začali ručně kopat tunel. „Dostali se ven prostorem, který měl jenom 70 na 80 cm. Pouze takový tunel se k nim podařilo prokopat,“ vzpomíná bývalý důlní záchranář Zdeněk Dobrozemský.
Nakonec záchranáři vyhráli a po 72 hodinách se všichni horníci dostali ven. Těchto 72 hodin, to je nejdelší doba v Česku, do kdy se podařilo vyprostit živé horníky, kteří zůstali za závalem. Horníci přežili zával bez větších zdravotních problémů. Za odměnu dostali dvacetidenní dovolenou a záchranáři medaile za statečnost.
