Praha - Pochopit nedávnou historii prostřednictvím příběhů konkrétních lidí chce studentům pomoci projekt Stopy totality. Při něm budou mladí lidé pátrat po pamětnících, jejichž život ovlivnila například kolektivizace nebo odmítnutí spolupráce s StB. Podle organizátorů z občanského sdružení Zapomenutí by tak měli studenti poznat, jak se totalita podepsala na osudech několika generací. Ze studentských prací poté vznikne putovní výstava a sborník.
Studenti se vydávají po Stopách totality
„Prostřednictvím rozhovorů s pamětníky, studiem archivních záznamů, dobového regionálního a místního tisku a dokumentů se žáci a studenti dotknou živé historie a zblízka poznají, jak totalita mění a deformuje život lidí,“ popsala dnes novinářům smysl projektu jeho koordinátorka Marta Vančurová. Do programu se mohou hlásit děti od 12 do 19 let na webových stránkách projektu. První sérii školních prací organizátoři očekávají koncem tohoto školního roku. „Oslovujeme školy, aby se zapojily do projektu s tím, že bychom rádi věděli do poloviny prosince o školách, které mají zájem spolupracovat,“ uvedla pro ČT24 koordinátorka projektu Dana Gabalová.
Marta Vančurová pro ČT:
„Nebudeme to období hodnotit. Účastníci projektu budou pouze poslouchat a zaznamenávat, co říkají jejich prarodiče.“
Poznat život od konce druhé světové války do poloviny 60. let mohou studenti například při pátrání po lidech, kteří odmítli podepsat vstup do JZD nebo komunistické strany. Dalším nabízeným tématem je „Slyšeli jste Svobodku?“, kde se mohou mladí výzkumníci zaměřit na ty, kteří byli perzekvováni za spolupráci nebo dokonce pouhý poslech Rádia Svobodná Evropa. Jako další okruh nabízejí organizátoři téma Akce K zaměřené na likvidaci klášterů a osud vyhnaných řeholníků a řeholnic. Při zpracovávání tohoto tématu navíc mohou školy vyjít z výstavy, která je instalována v Památníku Vojna u Příbrami.
Finálním produktem bude putovní výstava a příručka
„Jde nám o to, aby se žáci a studenti setkali s informacemi z první ruky, aby vstali z lavic a šli do terénu,“ uvedla Vančurová. Tato forma výuky je prý totiž mnohem záživnější než memorování z učebnice nebo besedy s pamětníky ve školách. Vančurová ale zároveň upozornila, že cílem projektu není hodnotit postoje lidí v totalitním režimu, ale poznávat na reálných příbězích, jak dokáže totalita zasáhnout lidské životy.
Z výběru studentských prací vznikne putovní výstava, ale také webové stránky, sborníky a metodická příručka, která by měla inspirovat další školy. Stopy totality jsou financovány z fondů EU a navazují na oceňovaný projekt Zmizelí sousedé, při němž školy pátraly po osudech lidí, kteří v jejich kraji zmizeli za druhé světové války.
Rádio Svobodná Evropa