„Při vydávání tohoto aktu nebylo dostatečně doloženo a zdůvodněno, že je třeba tak razantního zákroku, jako je omezení vstupu na celé území lokality,“ řekl soudce zpravodaj Karel Šimka. Zároveň ale zdůraznil, že správa národního parku má právo zvolit kvůli ochraně přírody vhodný režim zpřístupnění. „NSS nechce ani v nejmenším říci, že nelze na území národního parku nějakým způsobem omezit, regulovat pohyb osob nebo aktivity na tomto území konané,“ uvedl Šimka. Úředníci ale musejí pečlivě vyargumentovat to, jaké důvody je vedou k omezení pohybu.
Návrh podal aktivista Václav Řezníček, který považuje režim ochrany za příliš přísný. Nařízení se podle něj ocitla v rozporu s právem na svobodu pohybu. Účelu nařízení, což je především ochrana populace tetřeva hlušce a dalších živočichů, lze podle Řezníčkova návrhu dosáhnout i mírnějším opatřením. Řezníček po vyhlášení rozhodnutí nechtěl s novináři hovořit.
První zóny parku se rozhodnutí netýká
Správu národního parku rozhodnutí soudu překvapilo. „Nabytím právní moci tohoto rozhodnutí budou tato území zpřístupněna, bude v nich volný pohyb. Správa bude muset učinit takové opatření, aby ochránila populaci tetřeva,“ řekl náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Tomáš Hlavatý. Po jednání s ministerstvem životního prostředí o nové podobě zón národního parku by se sporná území podle Hlavatého mohla stát součástí první zóny s nejpřísnější ochranou. První zóny parku, která tvoří asi 13 procent Šumavy, se dnešní rozhodnutí soudu netýká.
Série obsahově totožných napadených nařízení upravovala režim v oblastech Smrčina, Trojmezná, Vltavský luh, Horskokvildské slatě, Modravské slatě, Křemelná a Plesná s Poledníkem. Nařízení platila od loňského 1. května. Jejich podkladem je zákon o ochraně přírody a krajiny, konkrétně ustanovení, jež umožňuje omezit vstup veřejnosti kvůli hrozbě poškozování území v národních parcích. Kromě značených stezek jsou ve všech sporných územích i lesní cesty a pěšiny, po kterých se turisté dosud samostatně pohybovat nesměli.
Na sporných územích žije tetřev hlušec
Hlavatý správnímu soudu řekl, že sporná území měla v posledních desetiletích vždy omezený režim vstupu. Za komunismu šlo o součást hraničního pásma. Později turisté nemohli chodit volně kvůli ochraně přírody. „Na Šumavě díky tomu žije jediná životaschopná populace tetřeva hlušce v tomto státě. Důvodem je právě to, že ten prostor není běžně přístupný,“ uvedl Hlavatý.
NSS zrušil také několik vět z návštěvního řádu Šumavy. Zrušená část řádu například stanovila, že kvůli ochraně plachých živočichů jsou úseky na některých pěších a lyžařských turistických trasách přístupné jen ve vymezeném období roku. Jde celkem o sedm tras, z nichž některé jsou podle přílohy návštěvního řádu přístupné od července do listopadu, některé od května do března.
„Nejsem příznivcem omezování vstupu, ale tam, kde je to nezbytné z důvodů ochrany zvířat, která pro svoje rozmnožování potřebují klid, tak tam nic jiného nezbývá,“ řekl Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha. Vytvoření podmínek pro záchranu ohrožených druhů vyplývá i ze závazků České republiky, připomněl. Z nedávného průzkumu ekologů vyplynulo, že omezení vstupu na území národního parku akceptuje valná většina návštěvníků Šumavy. Vadí necelým pěti procentům lidí.
