Praha – Úřad pro ochranu osobních údajů prověřuje, zda je zveřejnění komunistické minulosti soudců v souladu se zákonem. Ústavní soud totiž loni rozhodl, že někdejší členství soudců v KSČ není jejich soukromou věcí. A právě Ústavní soud šel příkladem, když údaje o členství svých soudců v KSČ zveřejnil na internetu. Ministerstvo spravedlnosti pak zveřejnilo rozsáhlý seznam soudců a státních zástupců, kteří měli komunistickou minulost, byly v něm ovšem chyby.
Úřadu na ochranu osobních údajů nevadí samotné rozhodnutí Ústavního soudu, ale metodika použitá ke zjišťování případné komunistické minulosti. Předseda úřadu Igor Němec poukázal také na to, že bylo na seznam chybně zařazeno 22 soudců a tři státní zástupci, kteří pak museli být odstraněni. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) se jim kvůli tomu písemně omlouval, kvůli hrubé chybě pak odvolal dva zaměstnance ministerstva.
Igor Němec, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů:
„Ústavní soud řekl, že každý by měl mít právo vědět, zda soudce byl či nebyl členem komunistické strany před rokem 89. Ale i samotnému ústavnímu soudu není jasné, jak by se tato informace měla zveřejňovat.“
Ústavní soud na konci listopadu rozhodl, že údaje o členství soudců v KSČ před rokem 1989 jsou důležitým podkladem pro veřejnou diskusi o nestrannosti a nezávislosti justice. Zrušil tak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který právo na takovou informaci nepřiznal Tomáši Pecinovi. Pecina se domáhal informací o členství soudců Vrchního soudu v Olomouci v předlistopadové KSČ.
Ministerstvo spravedlnosti seznam soudců s komunistickou minulostí samo zveřejnilo na svém webu na počátku roku. Ocitlo se na něm přes 600 soudců, což je zhruba pětina z celkového počtu, a více než 350 žalobců, tedy téměř 30 procent.
Igor Němec:
„Kdyby zveřejnění politické minulosti bylo se souhlasem těch, kterých se to týká, a kdyby v seznamu nebyly chyby, bylo by vše v pořádku… Vznik podobných seznamů naznačují nárůst neúcty ke svobodě občana a k jeho soukromí. Všechny chyby v těchto seznamech zasahují do osudů lidí.“
Návrh nového občanského zákoníku úřad zklamal
Připravovaný občanský zákoník z pera ministerstva spravedlnosti prý Úřad pro ochranu osobních údajů zklamal, na ministerstvo proto posílá své připomínky, které se týkají ochrany soukromí a podobizny. Podle ÚOOÚ totiž nová podoba zákoníku nezohledňuje používání nových technologií.
Podle ředitele odboru legislativy úřadu Josefa Prokeše je problematická např. ta část, která řeší pohyb lidí před bezpečnostními kamerami: „Vstoupí-li někdo o své vůli do prostor, kde je obvyklé očekávat, že jeho podoba bude zachycena, a byl-li na to předem upozorněn, platí, že k tomu udělil souhlas.“ Podle něj by tato pasáž měla být upravena a detailněji vyjasněna.
Nová norma by se měla lišit od staré úpravy zejména tím, že konkrétně vymezuje zásady soukromého práva, klade větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy a ponechává více prostoru pro dohodu stran. Kodex upravuje tři základní okruhy - rodinu, vlastnictví a smlouvy. Ministerstvo spravedlnosti obdrželo k návrhu kolem 240 připomínek, lhůta pro jejich podání skončila v úterý.
