Vláda Lucemburků v Čechách trvala asi 130 let

Praha - Lucemburkové jsou jednou ze čtyř královských dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Přestože jejich éra zahrnuje asi 130 let, ne vždy měli plnou kontrolu nad svým královstvím a nelze je časově srovnávat například s Přemyslovci či s Habsburky. Vláda Lucemburků začala 7. února 1311, korunovací Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Největší panovnickou slávu si vydobyl jejich syn Karel IV. Na českém trůnu se kromě Jana a Karla IV. vystřídali ještě další dva panovníci z dynastie Lucemburků - Václav IV. a Zikmund.

Pražské korunovaci předcházel sňatek, kdy si osmnáctiletá dcera českého krále Václava II. brala čtrnáctiletého syna lucemburského hraběte a římského krále Jindřicha VII. Svatba, která se konala 1. září 1310 ve starobylém Špýru v Německu, byla významnou politickou událostí. Měla zejména uklidnit situaci v zemi zmítané mocenskými boji po smrti posledního mužského člena dosud vládnoucích Přemyslovců, Eliščina bratra krále Václava III. v roce 1306.

O český trůn soupeřili Jindřich Korutanský, manžel Eliščiny starší sestry Anny Přemyslovny, a Rudolf Habsburský, druhý manžel Eliščiny nevlastní matky Elišky Rejčky. Po vraždě Václava III. zemi krátce spravoval Jindřich, který však uprchl poté, co k Praze dorazil Rudolf se svým vojskem. Ten se stal králem, avšak již v roce 1307 zemřel a zemi opět převzal Jindřich. Valné části české šlechty se ale nezamlouval, vytýkala mu neschopnost a rozkrádání majetku.

Problémy vyřešila královská svatba

Vznikl tedy plán využít poslední doposud neprovdanou Přemyslovnu. Skupina významných šlechticů, ke kterým se přidali i vlivní opati cisterciáckých klášterů, vyjednala její sňatek se synem římského krále Jindřicha VII. Tento pozdější císař Svaté říše římské údajně se svazkem svého jediného syna souhlasil až po značném nátlaku českého poselstva. Významnou roli ve prospěch žádosti sehrál mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu, bývalý kancléř krále Václava II., který mladý pár posléze oddal i korunoval. 

Ačkoli korunovace měla význam pro dějiny Lucemburska, Čech i Svaté říše římské, očekávání Čechů Jan zklamal. Svědčí o tom i v českém prostředí důsledné užívaní jména Jan Lucemburský, byť v Evropě byl znám jako Jan Český či Jan Slepý. Král, od něhož se očekával mír, spravedlnost a blahobyt, se nedokázal shodnout s českou šlechtou a o království se moc nestaral. Proslul jako schopný válečník a diplomat, který však zemi zanechal rozvrácenou a zadluženou.

Výročí připomněla mše na Pražském hradě:

K 700. výročí korunovace královského páru Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny se dnes ve Svatovítské katedrále v Praze konala výroční děkovná mše, kterou sloužil arcibiskup pražský Dominik Duka. Mezi přítomnými byli i zástupci významných evropských šlechtických rodů, jejichž členové jsou potomky prvního Lucemburka a poslední Přemyslovny na českém trůně. „Já jsem asi jednadvacátá generace, takže k tomu tak strašný vztah člověk nemá, ale i tak si toho vážíme,“ uvedla kupříkladu jedna z nich, Adrienne Gräfin von Korfu. „Člověk může občas trochu zavzpomínat, ale budoucnost je v našich rukou,“ dodává další z potomků Jaroslav Lobkowicz. V předních řadách zaplněného chrámu usedli rovněž předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a členové pražského diplomatického sboru.

Duka upozornil na to, že na konci vlády založil Jan Lucemburský v Praze arcibiskupství, se svým synem Karlem IV. položil základní kámen ke katedrále na Pražském hradě a založil civilizaci vzdělanosti. „Kéž bychom i my takto přistupovali k životu, aby se přítomnost mohla stát šťastnou budoucností, jako tomu bylo v případě Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny,“ podotkl a připomněl, že touto cestou i korunovací se naplnila vize svaté Anežky České. V provedení Pražského katedrálního sboru, Svatovítské chorální scholy a studentů pražské konzervatoře zazněla Missa Notre Dame Guillauma de Machauta, který byl sekretářem tohoto krále.

Macecha s dcerou sváděly boj o nadvládu v domácí politice

Iniciativu v domácí politice převzala Eliška, která vedla o moc nad zemí „válku královen“ se svojí macechou a dvojnásobnou královskou vdovou Eliškou Rejčkou. Obě dámy měly vlivné spojence z řad šlechty - Přemyslovna Viléma Zajíce z Valdeka, Rejčka Jindřicha z Lipé. Situace vyústila až v rozpad královského manželství. Přispěl k tomu i Eliščin rozkaz uvěznit milence své macechy. Většina české a moravské šlechty se však za Jindřicha postavila a král byl nucen ho propustit.

Jan Lucemburský se čtyři roky po smrti Elišky (1330) podruhé oženil, novou královnou se stala Beatrix Bourbonská. Panovník (v roce 1339 oslepl), který rozšířil území království a vrátil prestiž titulu českého krále, žil až do roku 1346, kdy padl v bitvě u Kresčaku. V té době však již české země spravoval jeho syn Václav, který posléze vstoupil do historie jako český král a římský císař Karel IV., jedna z nejvýznamnějších osobností českých dějin i tehdejší Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Částí Česka přecházejí silné bouřky, hrozí i přívalový déšť a kroupy

Severní polovinou Česka od úterního odpoledne přecházejí od západu silné bouřky, varovali meteorologové. Může foukat vítr s nárazy až 75 kilometrů v hodině, hrozí přívalový déšť a kroupy. K večeru budou bouře pokračovat na Moravu a do Slezska. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
11:25Aktualizovánopřed 24 mminutami

Čeští hasiči v Texasu našli dvě oběti záplav, dál pátrají po pohřešovaných

Šestnáct hasičů z Česka absolvovalo v pondělí první nasazení v masivními povodněmi zasaženém Texasu. Konkrétně propátrávali oblast podél koryta řeky Guadalupe u města Center Point, informovalo v úterý generální ředitelství tuzemských hasičů.
11:15Aktualizovánopřed 45 mminutami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 48 mminutami

Nový obchvat Lišova a Štěpánovic odlehčí dopravě o 15 tisíc aut denně

Řidiči mohou od úterního podvečera jezdit po novém obchvatu Lišova a Štěpánovic, kterým se tak denně vyhne až patnáct tisíc aut a tranzitní doprava. To byl hlavní důvod výstavby nové komunikace dlouhé 9,5 kilometru, na kterou se čekalo přibližně 40 let. Konečná cena narostla o 186 milionů korun na 1,16 miliardy kvůli úpravám nekvalitní vytěžené zeminy, uvedl při slavnostním uvedení do provozu generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
13:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Edmundova soutěska v Hřensku se otevírá. Zatím jen zlomku turistů

Edmundova soutěska v Hřensku se tři roky po ničivém požáru poprvé otevírá. Od úterý místním a podnikatelům, od soboty i turistům. Obnoví se také plavba na loďkách. Správci budou každý den vyhodnocovat podmínky a podle nich soutěsku zpřístupní. Návštěvníci, kterých bude denně nanejvýš padesát, si nejdřív musejí koupit vstupenku v informačním centru a před soutěskou si je pak vyzvedne průvodce, který je kaňonem říčky Kamenice dovede do přístavu.
před 3 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 6 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 9 hhodinami
Načítání...