Pardubice - Pardubický kraj nabídl odcházejícím lékařům, že jim dorovná mzdy na úroveň požadovanou odboráři. Musí však vzít do 15. února své výpovědi zpět. Nemocnice by na platy letos ze svých zdrojů uvolnily téměř 34 milionů korun, uvedla mluvčí kraje Magdalena Navrátilová. Z peněz, které ministerstvo zdravotnictví změnou úhradové vyhlášky nemocnicím pošle, by měla zdravotnická zařízení zaplatit každému lékaři zařazenému do 11. a 12. platové třídy 5 000 korun, ve 13. platové třídě 6 500 korun a ve 14. a 15. platové třídě 8 000 korun měsíčně.
Pardubický kraj navíc nabízí, že dorovná mzdy na úroveň 8 tisíc, 10 tisíc a 12 tisíc korun měsíčně z rozpočtů nemocnic. Zároveň se ředitelé zavázali, že všechny lékaře, kteří vezmou zpět výpovědi, přijmou na jejich původní místa.
„Toto opatření jsme přijali i přesto, že nemáme doposud písemně garantovanou kompenzaci ani základních, ministrem však přislíbených nákladů na platy lékařů,“ uvedl hejtman za ČSSD Radko Martínek. Závazek kromě něj a krajské radní pro zdravotnictví Markéty Tauberové (ČSSD) podepsali i šéfové či zastupující ředitelé všech pěti nemocnic kraje.
Celkem chce v kraji odejít 224 ze zhruba 600 lékařů. Výpovědi nejvíce ohrožují nemocnice v Pardubicích, Chrudimi a Ústí nad Orlicí, méně postiženy by byly litomyšlská a svitavská nemocnice.
Ve středu hejtman prohlásil, že v krajním případě může vyhlásit stav nebezpečí a lékařům návrat do práce přikázat.
Vedení kraje by chtělo dosáhnout i toho, aby lékaři nerušili dohody o pracovní činnosti, na jejichž základě slouží přesčasy. Není to ale nutnou podmínkou mzdového dorovnání.
Angažováním českých lékařů by Rakousko mohlo ušetřit
V Rakousku se uplatnění pro české doktory najde, dostanou ale zaplaceno méně než místní. Předpokládá to prezident rakouského svazu nemocničních lékařů Reinhart Waneck. V rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že i Rakousko se potýká s odchody nespokojených zaměstnanců ze zdravotnictví a potřebuje zredukovat a zefektivnit nemocniční péči. Angažováním českých lékařů by podle něj mohlo ušetřit.
„Důležité jsou pro nás hlavní pracovní poměry, další dohody ponecháváme na managementech nemocnic,“ uvedla Tauberová. Zda nabídka kraje zažehná možnost vyhlášení stavu nebezpečí, si netroufá odhadnout. Termín 15. února byl stanoven s ohledem na nutnost plánování služeb zdravotníků a případného krizového režimu zdravotnických zařízení.
Neúspěch jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a lékařskými odbory může podle vedení kraje ohrozit zdraví obyvatel, ale také způsobit nemocnicím ekonomické ztráty. Podle Martínka jsou navíc krajská zdravotnická zařízení úhradovou vyhláškou diskriminována.
„Ministrův slib, že navýší úhradovou vyhlášku, nepokrývá v krajských nemocnicích na rozdíl od fakultních ani deklarované zvýšení platů. Nemocnice Pardubického kraje letos přišly změnou úhradové vyhlášky o zhruba dvě procenta příjmů, a to i přesto, že se vybrané pojistné zvyšuje,“ uvedl hejtman.
