Praha - Policejní inspekce uzavřela prověřování prosincové schůzky premiéra Petra Nečase (ODS) s bývalým policejním prezidentem Oldřichem Martinů s tím, že nešlo o trestný čin. Podnět k prověřování dal inspekci ministr vnitra Radek John (VV). Podle něj bylo jednání nestandardní a Martinů na něm mohl vynášet citlivé informace z vyšetřování údajné korupce na Státním fondu životního prostředí (SFŽP). To se ale neprokázalo.
Schůzka Martinů-Nečas nebyla trestným činem
Ministerstvo vnitra závěry inspekce obdrželo v pátek. „Bylo konstatováno, že nešlo o trestný čin, jelikož žádný zákon, ani žádný interní předpis neupravuje výměnu informací mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem, respektive mezi policejním prezidentem a premiérem,“ řekl mluvčí úřadu Pavel Novák. „Pokud se týká vynášení informací ze spisu, to se inspekci nepodařilo prokázat,“ dodal mluvčí. Závěry prověřování podle něho ještě přezkoumá odbor legislativy a koordinace předpisů ministerstva vnitra. Martinů z funkce odešel po Johnově kritice ke konci loňského roku.
Martinů již dříve řekl, že žádné informace z vyšetřovacího spisu nevynesl, protože ho ani neznal. Nečas tehdy uvedl, že považuje za přirozené, že se jako předseda vlády stýká se zástupci bezpečnostních složek. V žádném případě se prý nenechává informovat o konkrétních kauzách a nemá informace z otevřených spisů. Podle médií byl na schůzce i šéf protikorupčního útvaru Libor Vrba.
Na kauzu údajné korupce na SFŽP upozornil později odvolaný ředitel fondu Libor Michálek prostřednictvím nahrávek, na kterých poradce bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS) Martin Knetig popisuje, jak se dostat k penězům na financování další kariéry svého šéfa a ODS. Nahrávky poté zveřejnila Mladá fronta Dnes (MfD), ještě předtím stihl Drobil Michálka odvolat. Ministr se pak po dohodě s premiérem rozhodl rezignovat. Případem se zabývá protikorupční policie s podezřením na pokus o trestný čin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. Případ má i vedlejší „kolej“, protikorupční policie se totiž zabývá tím, zda není v kauze podezření na neoznámení nebo nepřekažení korupčního jednání ze strany některých politiků.