Praha – Horkým tématem posledních dní se staly státní maturity. Ve stínu diskuzí však jednotné závěrečné zkoušky skládali i žáci odborných škol. Nové zadání připravilo ministerstvo spolu s Národním ústavem odborného vzdělávání a letos se k němu přihlásily tři čtvrtiny učilišť. Nové jednotné zadání se však od stávajících zkoušek formálně výrazně neliší. Učně čekají písemné i ústní zkoušky, největší důraz se však klade na praktické úkoly.
Jednotné zkoušky na učilištích mají zachránit pověst českých ručiček
Opravit vodní čerpadlo, závadu traktoru nebo seřídit ventily čtyřválcového motoru – tak vypadá běžná součást praktické závěrečné zkoušky v odborných učilištích. Mnoho změn nedozná ani s jednotnou formou pro všechny. Praktická část závěrečné zkoušky je rozdělená do dvou až tří dnů. Během té doby musí žáci splnit šest předepsaných úkolů.
Sjednocená zkouška má navrátit důvěru v řemeslníky. Pořekadlo zlaté české ručičky už podle zasvěcených totiž dávno ztratilo svůj význam. Učni často nemají o řemeslo zájem a stížnosti zaměstnavatelů se tím hromadí. „Školy je víceméně berou hlavně proto, že na ně dostanou peníze. Ti lidé si jdou jenom pro výuční list,“ říká majitel truhlářství Jiří Vaněček.
2 minuty
Reportáž Barbory Jelínkové
Na jednotném systému tak ve vlastním zájmu spolupracují i firmy. Výuční list s razítkem nové závěrečné zkoušky pro ně má být zárukou kvality. „Aby elektrikář, řekněme z Aše, měl stejnou úroveň jako elektrikář z Karviné, čili aby fungovala určitá forma standardizace,“ dodává ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka. Ministerstvo školství chce povinné zkoušky zavést do dvou let.
