Praha - Data o znečištění životního prostředí, která nahlásily české podniky do integrovaného registru za loňský rok, napovídají, že po útlumu v předchozích letech průmyslová výroba stoupla. S tím se také zvedla produkce znečišťujících látek, jako jsou prach a oxid uhličitý. Vyplývá to z analýzy ekologického sdružení Arnika.
Průmyslová výroba stoupla. A s ní i prach a oxid uhličitý
Nejvíc velkých průmyslových zdrojů znečištění je podle hlášení do registru zřízeného ministerstvem životního prostředí v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, následuje je Středočeský a Zlínský kraj. Množství podniků, které nahlásily úniky a přenosy do registru, vzrostlo přibližně o stovku z 1 507 v roce 2009 na 1 609 za rok 2010.
Množství toxických dioxinů vzrostlo trojnásobně
Na trojnásobek se oproti ohlašovacímu roku 2009 vyšplhalo množství nahlášených vysoce toxických dioxinů vypuštěných do ovzduší, vody a odpadů. Jejich množství se udává v přepočtu na toxický ekvivalent, protože jednotlivé druhy dioxinů jsou různě jedovaté. Z přepočtených 98 gramů jejich množství vzrostlo na přepočtených 310 gramů, a ačkoli jde „pouze“ o přepočtené gramy, u tak nebezpečné látky, jako jsou dioxiny, je to podle vedoucího programu Toxické látky a odpady Jindřicha Petrlíka podstatné navýšení.
Poprvé ohlásil dioxiny v odpadech ostravský hutní kolos Mittal Steel, který dříve o této položce neinformoval. „Celkem 58 přepočtěných gramů dioxinů z jeho provozu skončilo podle registru v recyklovaných odpadech. S největší pravděpodobností tedy byly použity na stavbách nebo v jiných výrobcích či dále používaných materiálech,“ konstatoval Milan Havel z Arniky s tím, že veřejnost by mohla o tyto data opět přijít v případě, že ministerstvo průmyslu prosadí záměr zrušit povinnost hlásit rizikové látky v odpadech. Návrh, proti kterému Arnika protestuje, chce omezit povinnosti podniků informovat o emisích pouze na okruh látek povinných pro státy EU.
obrázek
To by například znamenalo, že podniky by nemusely hlásit množství vypuštěného styrenu, který patří mezi potenciálně rakovinotvorné látky. Emise styrenu přitom podle registru loni vzrostly o 30 tun, tedy o jednu třetinu, narostl i počet jejich ohlašovatelů ze 67 v roce 2009 na 84 v roce 2010.
Narostlo i množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypouštěných do povrchových vod, a to i přesto, že dva největší znečišťovatelé - čistírny odpadních vod v Modřicích a Ostravě - emise do vody ve srovnání s předloňským rokem emise snížili. Množství vypuštěných nebezpečných prachových částic vzrostlo v porovnání s rokem 2009 za loňský rok o tisíc tun, tedy zhruba o čtvrtinu. V obou obdobích přitom naprostá většina prachu pocházela od 20 největších provozoven, přičemž většina z nich leží v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Také emise rtuti narostly. Například elektrárna Chvaletice vypustila rtuti dvojnásobek množství nahlášeného v roce 2009. Spalovna nebezpečných odpadů SITA v Ostravě vypustila za rok 2010 5634 kilogramů rtuti, v roce 2009 to bylo 708 kilogramů. Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu Země se oproti roku 2009 téměř zdvojnásobilo. Důvodem byl podle Arniky významný nárůst nahlašovaný chemičkou Spolana Neratovice z nuly na 103 kilogramů tetrachlormetanu. Nejvíc skleníkových plynů vypustila stejně jako v předchozích letech elektrárna skupiny ČEZ Prunéřov, následovaná elektrárnou Počerady stejného vlastníka a Unipetrolem Litvínov.
