Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl se například pozastavil nad návrhem, aby o ekonomických záležitostech univerzit rozhodovaly rady složené z regionálních politiků a podnikatelů. „To by samozřejmě mělo celou řadu vážných problémů,“ uvedl. Nesouhlas vyjádřil i s novým chápáním titulů profesor a docent, které by už neměly všeobecnou platnost, ale byly by vázány vždy jen na konkrétní univerzitu, která titul udělila.
Wilhelm: Reforma povede k větší konkurenceschopnosti absolventů
„Tendence posilovat v novém zákoně exekutivní pravomoci rektorů nejsou v pořádku,“ poznamenal Jiří Zlatuška z Masarykovy univerzity, sám bývalý rektor. Vadí mu i změny v zastoupení akademického senátu. Menší zastoupení studentů v akademických samosprávách se nelíbí ani Studentské komoře Rady vysokých škol. Studenti se postavili i proti zavedení školného, které by podle nich vytvořilo sociální bariéru pro mnoho mladých lidí. Zkušenosti ze zahraničí prý navíc neprokázaly, že by se tím zvýšila kvalita vzdělávání.
„Akademická obec je zvyklá kriticky debatovat,“ reagoval na výtky náměstek ministra a bývalý rektor UK Ivan Wilhelm. Upozornil také, že do diskuze o podobě reformy zapojili i zástupce vysokých škol, navíc některé věci se budou řešit až při projednávání paragrafovaného znění zákona. Reforma podle něj povede k modernizaci univerzit a větší konkurenceschopnosti absolventů.
„Já si osobně nedovedu představit, že by Senát schválil zákon o vysokých školách, se kterým by nesouhlasily vysoké školy,“ konstatoval senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Podle školského experta strany Ivana Ohlídala by navíc mělo ministerstvo brát ohled i na námitky opozice, protože po volbách a případné výměně vládnoucích stran by se pak mohl vysokoškolský zákon znovu měnit.
