Brno - Nejvyšší soud zamítl dovolání potomků hraběte Huga Mikuláše Salma (1893 až 1946) ve sporu, který mohl ovlivnit restituční kauzu celého šlechtického rodu. Potomci hraběte chtěli dosáhnout toho, aby justice zneplatnila Salmovo přihlášení k německé národnosti. Tvrdili, že jednal pod nátlakem. Městský soud v Praze ale rozhodl, že k podobnému verdiktu nemá kompetenci. Nejvyšší soud jeho stanovisko nyní potvrdil. Salm přišel po druhé světové válce na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek na Blanensku.
NS zamítl dovolání kvůli přihlášení Salma k německé příslušnosti
Ve sporu, který nyní řešil Nejvyšší soud, jde o Salmův podpis na dotazníku z 29. září 1939, jímž se hrabě přihlásil k německé státní příslušnosti. Jeho potomci Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová, Ida Schoellerová a Hugo Salm-Reifferscheidt tvrdí, že podpis je od počátku neplatný, protože hrabě jednal pod tlakem okolností spojených s okupací, nikoliv o své svobodné vůli. Proto podle potomků vlastně nikdy nepozbyl československé občanství. To by mohlo být důležité pro případnou restituci majetku.
Obvodní soud pro Prahu 9 loni v září žalobě Salmů vyhověl. Verdikt ale letos v březnu změnil odvolací Městský soud v Praze. Žalobu zamítl a řízení zastavil. Podle odvolacího soudu je otázka platnosti přihlášení k německé příslušnosti jen dílčí právní skutečností ve sporu o Salmovo státní občanství po druhé světové válce. Kdyby soudy vynesly nějaký pravomocný verdikt, nepřípustně by zasáhly do jiného řízení. Nejvyšší soud se nyní přiklonil na stranu odvolacího soudu.
Salmové patřili po staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Často zastávali nejvyšší funkce v markrabství. Na Blanensku vlastnili asi 7 000 hektarů půdy včetně nemovitostí zahrnujících zámky Blansko a Rájec. Část odborné veřejnosti uvádí, že Hugo Mikuláš se již před válkou přihlásil k německé národnosti a za druhé světové války také k říšskému občanství.
Hned po válce chtěl zpět československé občanství. Zemřel v březnu 1946, přičemž 18 dní poté dostal osvědčení o udělení prozatímního občanství. Šlo o provizorium. Ministerstvo vnitra jej ukončilo až v roce 2002, tedy po 56 letech, když dokončilo toto správní řízení a Salmovi občanství neudělilo. Salmové s restitučními nároky neuspěli a o majetek se soudí. „Otce v roce 1930 při sčítání přihlásil k německé národnosti sluha se sčítacím komisařem. V roce 1939 se pak k říšskému občanství přihlásil, ale pod nátlakem,“ uvedla nedávno Salmova dcera Marie. Podle ní jej část obyvatel Rájce žádala, aby si říšské občanství zapsal, protože Němci hrozili jeho zaměstnancům vystěhováním.