Maximálně pětistovka za hrob a rok – pětistovka, která je ovšem pro víc a víc Čechů cennější než zemřelí příbuzní. Pronájmy ruší desetitisíce lidí – hlavně ve velkých městech. V Praze přestal platit každý sedmý. „Každý den lidé nebo zájemci nechtějí dál proplácet, ruší smlouvy, takže je to čím dál horší,“ řekl ředitel Správy pražských hřbitovů Bedřich Bedrník. „My jsme největší hřbitov v Moravskoslezském kraji a také se s tím potýkáme. Lidé cestují více, mají více starostí a někteří míň peněz,“ poznamenala správkyně Ústředního hřbitova ve Slezské Ostravě Nataša Lukášová.
Stát letos utratil téměř šest milionů
Roste i počet sociálních pohřbů, tedy těch, kdy se k nebožtíkovi nepříhlásí nikdo. Zpopelnění pak platí stát. Zatímco v roce 2007 takto stát vydal jen několik set tisíc, letos už to bylo skoro 6 milionů. Zásadní zlom nastal před třemi lety, kdy byl zrušen pětitisícový příspěvek na pohřebné.
Pavel Cajzl, předseda Sdružení pohřebnictví v ČR:
„Jenom část mince je ta ekonomická stránka. Druhá je ta lhostejnost, která v naší společnosti je, že nás ty věci poslední až tak netrápí.“
Kontrast k velkým městům a velkým hřbitovům tvoří vesnice. Třeba ve Vavřinci mají dokonce opačný problém. Místních 840 obyvatel by si hřbitov přálo, zatím tu ale chybí. Adolfa Šebelová autobusem vyráží za svými rodiči a manželem do sousedního Sloupu každý týden pomodlit se za zemřelé.
V kontrastu k vavřineckým přáním je i další české specifikum, a to nevyzvedávání uren. Stovky jich totiž na policích pohřebních ústavů zůstávají. V České republice také rapidně přibývá pohřbů bez obřadu. Své blízké tak uloží víc než 60 procent pozůstalých.
