Brno - Ústavní soud vyhověl čtyřem potomkům někdejších obyvatel Podkarpatské Rusi. Dal jim tak novou šanci žádat o odškodnění za majetek, který v tehdejším Československu zanechali jejich rodiče po nuceném opuštění území. Úřady a soudy jim dosud nepřiznaly žádnou náhradu. Podle ústavních soudců ale justice postupovala formalisticky a necitlivě. Případ se znovu vrací k Městskému soudu v Praze.
Češi z Podkarpatské Rusi dostali novou šanci žádat o odškodnění
Pražské soudy již dvakrát žalobu potomků obyvatel Podkarpatské Rusi, kteří se odvolávali na vyhlášku z roku 1959, zamítly. Vyhláška omezovala odškodnění bývalých obyvatel Podkarpatské Rusi a jejich potomků na jeden rodinný domek, případně pozemek nejvýše 800 metrů čtverečních. Podle Ústavního soudu se ale soudy mohly řídit novějším zákonem z roku 2009 o zmírnění majetkových křivd, který s žádným limitem nepočítá.
V roce 2007 žádali potomci 7 milionů
Soudy nicméně tento nový zákon ve svých rozsudcích nezohlednily. „K restitucím nelze přistupovat formálně, ale musí být vždy sledován účel, jehož má být restitucí dosaženo, tedy odčinění majetkové křivdy z minulosti,“ stojí v nálezu senátu se zpravodajem Pavlem Rychetským.
Již v roce 2007 podali nespokojení potomci žalobu proti rozhodnutí ministerstva vnitra, v níž žádali dohromady 7 milionů korun jako náhradu za majetek, který nechali jejich rodiče na Podkarpatské Rusi. Čtyři stěžovatelé jsou potomci rodičů, kteří museli zanechat majetek na bývalé Podkarpatské Rusi. Náhradu nezískali, protože majetek rodiny byl příliš velký. Ministerstvo financí totiž v 50. letech vydalo vyhlášky, podle nichž odškodnilo jen nemovitý majetek na úrovni rodinného domku. Sporná vila však měla devět pokojů, dvě kuchyně a dvě garáže s celkovou podlahovou plochou téměř 280 metrů čtverečních, čímž dobovou definici rodinného domku výrazně přesahovala.
Obvodní soud pro Prahu 1, který o věci rozhodoval, řízení později přerušil právě z důvodu přípravy již zmíněného zákona o zmírnění majetkových křivd někdejších obyvatel Podkarpatské Rusi. „Jestliže obecné soudy nezohlednily vůli zákonodárce rozšířit rozsah náhrad na veškerý nemovitý majetek, což by umožnilo dosáhnout alespoň částečné kompenzace újmy stěžovatelů, zasáhly do práva stěžovatelů na spravedlivý proces,“ uvedl mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.
Československo po roce 1928
Od letošního roku pak tento zákon prošel novelizací, která výrazně rozšiřuje možnosti odškodnění pro víc žadatelů. Zákon se týká lidí, kteří o majetek přišli od 29. září 1938 do 23. května 1945 kvůli smluvnímu postoupení Podkarpatské Rusi tehdejšímu Sovětskému svazu. Na vyrovnání tak může teoreticky dosáhnout třikrát víc lidí, tedy 600 osob. Žadatelé mají ze zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí s maximální částkou 2 miliony za jednu položku.
Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. Na konci června 1945 byla smluvně připojena k tehdejšímu Sovětskému svazu, který poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti patřící československým občanům. Za minulého režimu bylo ale z této sumy vyplaceno pouze 13 milionů.
Reportáž Pavla Štrunce (zdroj: ČT24)