Lety - Český premiér Petr Nečas hovořil na shromáždění u památníku v Letech u Písku. Zdůraznil, že jsme zavázáni památce mrtvých i pozůstalých, s nimiž sdílíme stejné demokratické hodnoty. Některá romská sdružení vyzvala k bojkotu akce. Vadí jim, že na květnové pietní shromáždění nepřijel nikdo z vysoce postavených politiků a že v místě památníku stále stojí vepřín. Premiér ale podotkl, že vláda nemá peníze na to, aby zajistila výkup celého vepřína a jeho zbourání.
Poblíž pomníku v Letech u Písku stával sběrný tábor pro Romy. Některé romské organizace, které pořádaly vzpomínku již v květnu, vyzvaly k bojkotu akce. Termín 9. července nebyl podle organizátorů vzpomínkové akce vybrán náhodně - 10. července uplyne 70 let od vydání rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie na potírání takzvaného cikánského zlořádu. Na jeho základě byly zřízeny cikánské tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu.
Petr Nečas: „Nikdy nesmíme připustit, aby rasistické bludy opanovaly náš život. Tím jsme zavázáni památce mrtvých, kteří leží na tomto pohřebišti. Tím jsme zavázáni i jejich pozůstalým, našim romským spoluobčanům, s nimiž sdílíme stejné demokratické hodnoty. Nechť pro nás toto pietní místo zůstane vždy varováním a závazkem.“
Pietní akt v Letech se tradičně koná v květnu, kdy byl pomník odhalen. Letos se květnové akce, kterou pořádají pozůstalí obětí, účastnila za vládu jen zmocněnkyně Monika Šimůnková. Podle organizátorů prý nebylo zastoupení politické scény dostatečné. „Celé to považuji spíše za nedorozumění,“ řekl novinářům Nečas. Připadá mu ale vhodnější, aby pietní vzpomínka byla spojena s některým konkrétním historickým datem, které souvisí s touto tragickou událostí. „Nedovedu si představit, že bychom si například vypálení Lidic připomínali v jiný den, než se to stalo,“ dodal Nečas.
Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana není rozhodující, v jaký den se pietní akt koná. „Není důležité datum, ale to, že nezapomínáme. Důležité hlavně je, že si lidé připomenou, co se tady dělo,“ uvedl Herman.
- Území bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku zdroj: ČT24
- Vepřín nedaleko pomníku zdroj: ČT24
Některé romské organizace se od akce distancovaly a vzkázaly vládě, že pokud chce uctít romské oběti, měla by prý mimo jiné zajistit výkup a zbourání vepřína, který v Letech stojí na místě tábora, kde umírali lidé. Vadí jim i to, že shromáždění organizuje Památník Lidice, který prý na akci nepozval pozůstalé obětí romského holocaustu.
Na vykoupení vepřína nejsou peníze
Vláda nyní nemá peníze na to, aby odkoupila vepřín u Let u Písku, proti kterému někteří Romové protestují. „Nebudu lhát a lakovat situaci na růžovo. V současnosti nemáme v rozpočtu na takovou záležitost prostředky,“ prohlásil na pietní akci Nečas, podle kterého by se rozvněž měla akce spojit s určitým historickým datem. Dle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana to nutné není.
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010.
Jan Boris Uhlíř, historik Vojenského historického ústavu Praha
„Romská protektorátní populace byla postižena percentuálně výrazně více než ta židovská.“
