Nečas uctil oběti v Letech, peníze na úpravu areálu ale neslíbil

Lety - Český premiér Petr Nečas hovořil na shromáždění u památníku v Letech u Písku. Zdůraznil, že jsme zavázáni památce mrtvých i pozůstalých, s nimiž sdílíme stejné demokratické hodnoty. Některá romská sdružení vyzvala k bojkotu akce. Vadí jim, že na květnové pietní shromáždění nepřijel nikdo z vysoce postavených politiků a že v místě památníku stále stojí vepřín. Premiér ale podotkl, že vláda nemá peníze na to, aby zajistila výkup celého vepřína a jeho zbourání.

Poblíž pomníku v Letech u Písku stával sběrný tábor pro Romy. Některé romské organizace, které pořádaly vzpomínku již v květnu, vyzvaly k bojkotu akce. Termín 9. července nebyl podle organizátorů vzpomínkové akce vybrán náhodně - 10. července uplyne 70 let od vydání rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie na potírání takzvaného cikánského zlořádu. Na jeho základě byly zřízeny cikánské tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu.

Petr Nečas: „Nikdy nesmíme připustit, aby rasistické bludy opanovaly náš život. Tím jsme zavázáni památce mrtvých, kteří leží na tomto pohřebišti. Tím jsme zavázáni i jejich pozůstalým, našim romským spoluobčanům, s nimiž sdílíme stejné demokratické hodnoty. Nechť pro nás toto pietní místo zůstane vždy varováním a závazkem.“

Pietní akt v Letech se tradičně koná v květnu, kdy byl pomník odhalen. Letos se květnové akce, kterou pořádají pozůstalí obětí, účastnila za vládu jen zmocněnkyně Monika Šimůnková. Podle organizátorů prý nebylo zastoupení politické scény dostatečné. „Celé to považuji spíše za nedorozumění,“ řekl novinářům Nečas. Připadá mu ale vhodnější, aby pietní vzpomínka byla spojena s některým konkrétním historickým datem, které souvisí s touto tragickou událostí. „Nedovedu si představit, že bychom si například vypálení Lidic připomínali v jiný den, než se to stalo,“ dodal Nečas.

Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana není rozhodující, v jaký den se pietní akt koná. „Není důležité datum, ale to, že nezapomínáme. Důležité hlavně je, že si lidé připomenou, co se tady dělo,“ uvedl Herman.

  • Území bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku zdroj: ČT24
  • Vepřín nedaleko pomníku zdroj: ČT24

Některé romské organizace se od akce distancovaly a vzkázaly vládě, že pokud chce uctít romské oběti, měla by prý mimo jiné zajistit výkup a zbourání vepřína, který v Letech stojí na místě tábora, kde umírali lidé. Vadí jim i to, že shromáždění organizuje Památník Lidice, který prý na akci nepozval pozůstalé obětí romského holocaustu.

Na vykoupení vepřína nejsou peníze

Vláda nyní nemá peníze na to, aby odkoupila vepřín u Let u Písku, proti kterému někteří Romové protestují. „Nebudu lhát a lakovat situaci na růžovo. V současnosti nemáme v rozpočtu na takovou záležitost prostředky,“ prohlásil na pietní akci Nečas, podle kterého by se rozvněž měla akce spojit s určitým historickým datem. Dle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana to nutné není.

Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010.

Jan Boris Uhlíř, historik Vojenského historického ústavu Praha

„Romská protektorátní populace byla postižena percentuálně výrazně více než ta židovská.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 2 hhodinami

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 3 hhodinami

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 3 hhodinami

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 12 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 12 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 13 hhodinami
Načítání...