Například pro obec Červená Ředčice na Pelhřimovsku je vyrovnání s církvemi klíčové. Až 90 procent pozemků v jejím okolí blokují právě restituce. I přesto, že je obec může využívat, stavět na nich nesmí. A právě to se s přijetím zákona změní.
„Věříme, že je to pro dobro, jak působení církví ve prospěch společnosti, tak i jednotlivých občanů, kteří nebudou muset na církev platit, když nebudou chtít,“ komentuje situaci Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference.
V Horní Jelení na Pardubicku kvůli nedořešeným církevním restitucím zatím zarůstá pole trávou, město ale věří, že tady vzniknou do pěti let nové rodinné domy. Obec bude moci začít vyjednávat o směně nebo odkoupení těchto pozemků.
Podobně mají problémy s pozemky v Rovensku pod Troskami. Nemohou totiž nechat postavit nové rodinné domky pro mladé rodiny s dětmi, aby naplnili místní školu a školku. Osm let přitom leží na radnici projekt, který počítá s tím, že pole nahradí 18 domů.
Církevní restituce budou řešit ještě během léta senátoři. Na programu by je měli mít v srpnu. Očekává se ale, že horní komora parlamentu zákon vrátí sněmovně. A ta by se k němu mohla vrátit už na zářijové schůzi.
A jaký majetek by měly církve od státu dostat?
Stát církvím hodlá vydat majetek celkem za 75 miliard korun. Dalších 59 miliard korun, které se budou navyšovat o inflaci, jim bude splácet po dobu příštích třicet let. Celkem tak církev dostane v dnešních cenách 134 miliard korun.
Osmdesát procent finančních náhrad dostane od státu během příštích třiceti let katolická církev. Zbylých 20 procent potom vyplatí vláda ostatním církvím a náboženským společnostem.
Stát začne postupně církvím snižovat roční jedenapůlmiliardový příspěvek o pět procent ročně. V roce 2030 tak stát přestane vyplácet peníze církvím úplně.