Praha - V pondělí zemřel ve věku 75 let český chemik světového významu Antonín Holý. Jím objevené preparáty pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Patří k nejúčinnějším a zároveň dostupným lékům proti AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B. Profesor Holý pracoval desítky let v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Zemřel chemik světového věhlasu Antonín Holý
„Věda vyžaduje opravdu hodně práce,“ tvrdil o své profesi Holý, který by 1. září oslavil 76. narozeniny. Považoval se především za vědeckého pracovníka, a to i v době, kdy byl ředitelem ústavu. „Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ řekl před lety, kdy slavil úspěch za úspěchem.
Do Ústavu organické chemie a biochemie Holý nastoupil v roce 1960 s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jako začínající vědec po třech letech přešel do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet let vedl.
Profesor Antonín Holý:
„Touha po poznání a překonání běžného. Kreativní přístup, intuice, zápal, nasazení a odříkání. To vždy bylo, je a bude hnací silou lidského poznávání.“
Za osudové je možné označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci na nové skupině potenciálních antivirotik.
GALERIE
Ilustrační foto zdroj: ČT24
Badatelé se zaměřili na skupinu takzvaných acyklických fosfonátů nukleosidů. Hned několik látek se jim povedlo přivést úspěšně do formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, s firmou Gilead Sciences (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla). Holý dokázal preparáty nejen připravovat, ale také získat partnery pro jejich biologické testování a firmy pro přípravu a výrobu léků. „Ve skutečnosti lze viry, na rozdíl od bakterií, jen těžko potlačovat, a právě virostatika Antonína Holého jsou v tom skvělou výjimkou,“ řekl ve Studiu ČT24 bývalý předseda Akademie věd ČR profesor Václav Pačes. Preparáty se staly základem pro moderní léčbu mnoha závažných onemocnění.
Právě v pondělí schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv užívání léku Truvada pro prevenci nakažení virem HIV u rizikových skupin obyvatelstva.
GALERIE
videogallery_247614
Holého výsledky doceňují význam základního výzkumu
Podle Zdeňka Havlase, bývalého ředitele Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde Holý více než půl století pracoval, byl Holý nesmírně pracovitý, přesně věděl, co chce, a šel za tím, měl vše dobře promyšlené a dokázal své okolí přimět k tomu, aby mu pomohlo v jeho cílech a plánech. „Prožili jsme spolu celý vědecký život, nejdřív byl on mým ředitelem, pak já jeho ředitelem, takže jsme těch kontaktů měli spoustu,“ dodal.
Pavel Hobza z Ústavu chemie a biochemie AV ČR: „Měl několik nominací na Nobelovu cenu, nakonec ji nedostal. Moji kolegové z Ameriky mě několikrát ujistili, že kdyby profesor Holý byl z Harvardu, Cambridge nebo Oxfordu, tak Nobelovu cenu už měl.“
„Musel mít intuici, musel být vynikajícím vědcem, ale myslím si taky, že se se svým výzkumem a svými spolupracovníky ocitl v pravou chvíli na pravém místě,“ soudí předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Holého virostatika se totiž objevila v době, kdy světem hýbalo onemocnění AIDS, hepatitida a celá řada dalších nemocí. „I vědec potřebuje trochu štěstí, bez toho to nejde, ale jak sám také říkal, bez kvalitního dlouhodobého základního výzkumu nemůže vzniknout žádná aplikace,“ vzpomínal na Holého. Holý měl podle Drahoše „čich na to, co by mohlo být zajímavé“. Za sloučeninami, u kterých objevil antivirové účinky, šel velmi důsledně. „Přispěl k blahu lidstva, jde o desítky, možná stamiliony lidí, kteří se jeho preparáty léčí,“ zdůraznil šéf akademie.
„Příklad bychom si měli vzít z toho, že vyšel ze základního výzkumu,“ uvedl Pačes, který rovněž začínal vědeckou kariéru v ÚOCHB, kde Holý celý život pracoval. Výsledky základního výzkumu ale dokázal převést až k patentům. „Dnes někteří kapitáni průmyslu základní výzkum zpochybňují, byl to ale Holý, kdo dokázal základní výzkum dovést do praktických aplikací,“ zdůraznil Pačes. „Důležitá byla i jeho úžasná píle, svému povolání se věnoval na sto procent,“ podtrhl Pačes. Holý chtěl jako každý vědec, aby byla jeho práce uznávaná, ale nikdy nezveřejňoval výsledky svého výzkumu dříve, než si jimi byl naprosto jist. „I z toho bychom si měli vzít poučení,“ uzavřel.