Senát zamítl církevní restituce, veto musí přehlasovat sněmovna

Zamítnutí vládní předlohy senátorům doporučily i všechny tři senátní výbory, které se normou zabývaly. Vládní koalice ale může veto přehlasovat ve sněmovně. Předseda vlády Petr Nečas počítá s tím, že se ve sněmovně najde odpovědná většina k prosazení zákona. „Nechme církve církvemi, ať si dělají svoji politiku. Stát by jim do toho neměl vůbec mluvit. Na to ovšem potřebují finanční prostředky.“ Tak zní slova z opačného vládního tábora. V rozhovoru pro ČT je zopakoval senátor za ODS Přemysl Sobotka.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se peníze neztratí, dosud dává 1,5 miliardy ročně stát na platy duchovních, platí také opravy sakrálních památek. To nově převezmou církve, stejně tak budou ze svého majetku organizovat sociální a zdravotní služby, do kterých dávají masivně peníze i veřejné rozpočty. „Až budeme jednou umírat v hospicu, tak nám bude jedno, zda ho provozuje hejtman, biskup nebo ministr, půjde nám jenom to, aby ty služby byly opravdu kvalitní,“ uvedl.

Zákon o církevních restitucích hned v úvodu projednávání obhajovala ministryně kultury Alena Hanáková. Uvedla, že o nutnosti vydávání církevního majetku už rozhodl předloni Ústavní soud, podle něhož je současný stav v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud zákon nebude platit, podle ministryně hrozí, že se církve budou soudně domáhat nejen svého majetku, který je v držení státu.  Zdůraznila, že církve budou muset svůj nárok na majetek dokázat a že se vrácení nebude týkat majetku v držení obcí, krajů nebo soukromých osob a společností. Vztahovat se tak nebude například na nemocnici a Střední odbornou školu vinařskou ve Valticích, pražskou Nemocnici Na Františku, zámků Řevnice a Horní Dunajovice nebo zdravotního střediska a statky ve středočeských Horoměřicích, uvedla ministryně. „Ohroženy nejsou ani školky nebo čističky na státních pozemcích,“ řekla. 

Restituce pod lavinou opoziční kritiky, návrh jde prý před rok 1948

Poté už od mikrofonu zazněla kritika opozičních senátorů. Jiří Dientsbier (ČSSD) tvrdil, že plánovaná výše navráceného majetku církvím je přeceněna. Také podle šéfa senátního hospodářského výboru Jana Hajdy (ČSSD) je návrh nesmyslně připraven, protože církvím přisuzuje větší majetek než pozemková reforma z roku 1947. Hajda připustil, že restituce je třeba dokončit, ale v podobě, která nepoškodí daňové poplatníky. „Při pozemkové reformě přihlásila církev 58 tisíc hektarů zemědělské půdy, vládní návrh přiznává církvi 72 tisíc hektarů, podobně je to u lesů,“ řekl Hajda.

Vladimír Dryml (SPOZ) označil vládní návrh za nespravedlivý, protože je prý v rozporu s názory 80 procent obyvatel. Zákon je podle Drymla jasnou loupeží za bílého dne a dá se přirovnat k takové křivdě, jako bylo rozdělení majetků po bitvě na Bílé hoře: „Je to vrchol nemravnosti vůči všem dřívějším restituentům.“ Navíc jde podle něho o podobný proces, jakým byla kuponová privatizace v první polovině 90. let. Opřel se také do vlády za to, že upřednostňuje církve oproti jiným restituentům.  

Restituce nepodpoří ani senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz). Nelíbí se jí podoba návrhu. „Vydává se bianco šek, je tady asi 140 miliard korun. Tyto peníze se mají vrátit přímo církvím, největší část katolické církvi. Myslím si ale, že peníze by měly skončit u právnických osob, jako jsou fary, kostely, nadace, charity. Nikoliv u římskokatolické církve jako celku.“

Členové dolní komory během dnešního projednávání omezili dobu pro jednoho řečníka a odhlasovali si také, že můžou hlasovat až do půlnoci. Reagovali tak na hodinový projev senátora ODS Petra Bratského. Místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach označil Bratského projev za obstrukci s cílem dosáhnout toho, aby Senát hlasy levice nedokázal církevní restituce odmítnout v měsíční lhůtě, kterou má z ústavy na projednání zákonů. V případě restitucí tato lhůta skončí v pondělí. Pokud by Senát do té doby o zákonu nerozhodl, normu by dostal prezident k podpisu jako přijatou.

Duka: Majetek je druhořadý, jde nám o schůdné financování

Kardinál Dominik Duka dnes senátorky a senátory ČSSD vyzval dopisem, aby při schvalování návrhu kladli důraz nikoliv na majetek, ale pozitivní změny ve financování církví. „Právě snaha ukončit a zprůhlednit toto financování byla hlavním motivem našich jednání. Nejde nám tedy o majetek jako takový, ale o vytvoření přijatelného modelu, v němž církve budou nadále svůj provoz financovat na vlastní odpovědnost,“ uvedl kardinál.

Zopakoval, že výhrady měli zástupci církví pouze proti způsobu, jakým ČSSD vede předvolební kampaň prostřednictvím billboardů proti církevním restitucím. „Ať jde tedy o náhodu, nedomyšlenost, či nešťastně volené prostředky, považuji za vhodné, aby nikdo, nejen ČSSD, na této otázce nestavěl svou volební kampaň,“ napsal v dopise.

Zákon počítá s tím, že by církve měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.