Praha - Československá akademie věd vznikla 17. listopadu, ovšem 1952. Za tu dobu jí prošla řada významných vědců. Největšího úspěchu, tedy Nobelovy ceny, dosáhl Jaroslav Heyrovský.
Akademie věd, líheň českých inovátorů, slaví
Do rukou českého chemika putovala sedm let po vzniku akademie první a pro české vědce zatím jediná Nobelova cena. Jaroslav Heyrovský ji získal za objev polarografie. Další dva vědci měli tuto trofej na dosah.
„Profesor Milan Hašek byl skutečně krok od toho, aby získal Nobelovu cenu za medicínu,“ vyjmenovává dalšího z možných kandidátů imunoložka Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
GALERIE
videogallery_284390
Česká věda má řadu světových jmen
Stejně blízko byl ocenění i nedávno zesnulý profesor Antonín Holý, který se zasloužil o vznik léků proti rakovině lymfatických uzlin, hepatitidě nebo viru HIV. „Výsledek profesora Holého byl výsledkem po 30 letech systematického výzkumu. Máme celou řadu talentovaných vědců, takže já jsem v tomto optimista,“ říká předseda akademie Jiří Drahoš.
GALERIE
Profesor Antonín Holý zdroj: ČT24
Světového uznání se dostalo Ottovi Wichterlovi za vynález kontaktních čoček. Z dalších vynikajících představitelů české vědy, kteří v minulosti v akademii pracovali, je třeba zmínit například matematika Eduarda Čecha, teoretického fyzika Václava Votrubu, geofyzika Víta Kárníka, fyziologa Viléma Laufbergera či filozofa a spoluautora Charty 77 Jana Patočku.
Otto Wichterle se pak stal prvním předsedou Akademie po návratu demokracie do naší země, uvádí organizace na svých stránkách, kde najdete i další informace o její historii.
GALERIE
Otto Wichterle zdroj: Národní muzeum
Od roku 2014 pak české vědce podpoří i nová koncepce akademie, která klade důraz na posílení spolupráce mezi ústavy a jednotlivými týmy.