„Relikvie a ostatky zná každý člověk z normálního života. Když zemře někdo v rodině, určité ostatky se schovávají, například vlasy, a máme k nim vztah,“ vysvětlil pražský arcibiskup Dominik Duka. Upozornil, že se nejedná pouze o otázku náboženskou. I v normálním životě si lidé kupují určité předměty, které se týkají života jejich idolů. „Vychází to z touhy být s někým, koho si vážím, koho mám rád,“ dodal Duka.
„Relikvie jsou pozůstatkem starých časů, kdy se křesťané skrývali v katakombách a ostatky svých mučedníků ukládali do oltářů v podzemních kaplích. Aby věřící následovali vzorný příklad těch, kteří za víru položili život nebo se jako Jan Pavel II. nějak zasloužili o rozvoj civilizace,“ vysvětlil teolog Miroslav Fiala.
Podle pražského arcibiskupství by měl být ostatek uložen v relikviáři. „Praxe svatovítské katedrály je taková, že se ostatky vystavují při bohoslužbách při svátku tohoto světce. Určitě ji při slavnostních příležitostech bude možnost vidět,“ uvedl Duka.
Mše byla velkou hudební událostí
Při mši svaté na svátek sv. Cecilie, kterou sloužil krakovský arcibiskup kardinál Dziwisz v polštině a při které byla pražské arcidiecézi předána ampule s krví blahoslaveného papeže Jana Pavla II., zazněla v podání několika sborů pražské arcidiecéze Mše D-dur Jana Dismase Zelenky. Mše k poctě svaté Cecilie, patronky hudebníků, je již několikátým rokem vždy velikou hudební událostí. Podtrhuje to skutečnost, že Zelenkovu mši zpívá několik chrámových sborů, které se při této příležitosti setkávají v pražské katedrále.
Rozhovor s Dominikem Dukou
Česko již papežovy ostatky má
V Česku to ale nebude první ostatek tohoto oblíbeného papeže. Loni získal farní kostel sv. Michaela v Ostrově nad Ohří schránku s kapkou krve na kousku mešního roucha. Jiný má škola, která nese papežovo jméno, a to Církevní střední zdravotnická škola Jana Pavla II. v Praze. Jde rovněž o kapku papežovy krve na speciální tkanině, která je uzavřená v průhledném medailonku. Nyní je prozatímně uložena ve školní kapli před portrétem papeže, sestry chtějí nechat zhotovit relikviář co nejdříve.
Nejvýznamnějšími českými relikviemi jsou lebky tří svatých - Václava, Ludmily a Vojtěcha. Tu zřejmě vůbec první, ramenní kost svatého Víta, získal kníže Václav od císaře Jindřicha Ptáčníka. Zdaleka největším sběratelem relikvií byl Karel IV., díky němuž do Svatovítského pokladu přibyl například trn z Kristovy koruny.
O relikvie se postaral Krakovský arcibiskup kardinál Stanislaw Dziwisz, dlouholetý tajemník Jana Pavla II. Všechny relikvie, včetně té, kterou nyní získá Chrám svatého Víta, pochází z krve, která byla papeži odebrána krátce před jeho smrtí pro případnou transfuzi. Po jeho smrti si dvě ampulky krve ponechaly řádové sestry v nemocnici Bambino Gesù, kteří papeže v posledních dnech ošetřovaly, a dvě ampulky si odvezl právě kardinál Dziwisz. Krev, která původně sloužila jako soukromá památka na významnou osobnost, nyní krakovský arcibiskup distribuuje žadatelům, kteří jsou nějakým způsobem spojeni se životem Jana Pavla II.
Papež Jan Pavel II. měl k České republice jako sousední zemi s podobným osudem a podobnými problémy s útlakem církve komunistickým režimem velice blízký vztah. Od roku 1990 zavítal do České republiky třikrát. Charismatický předchůdce Benedikta XVI. zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let. Po pouhých dvou měsících pak byl zahájen proces jeho blahoslavení, který byl završen loni. Blahořečení je předstupněm ke svatořečení.
