Praha - Více než 76 tisíc rodičů a učitelů podepsalo peticiproti rušení praktických základních škol. Archy dnes na ministerstvo školství donesli ředitelé škol Jana Smetanová a Gordon Brei. Praktické, dříve zvláštní školy navštěvují hlavně děti s lehkým mentálním postižením nebo děti z romských rodin.
Vláda přijala v září 2011 Strategii boje proti sociálnímu vyloučení, v rámci které by postupně mělo dojít k omezení praktických škol. Děti, které tyto školy navštěvují, by se nově měly integrovat do tříd v běžných základních školách. Hlavním cílem strategie je zabránit možné diskriminaci zdravých romských dětí, které můžou chodit do běžné školy. Kabinet tím reagoval hlavně na mezinárodní kritiku. Původně se měly školy rušit od roku 2015, z finančních důvodů se ale termín posunul na rok 2017.
Podle mluvčího ministerstva školství Marka Zemana se ale rušení praktických škol nechystá: „Ministerstvo školství v žádném materiálu nedeklarovalo a neuvádělo, že by mělo v plánu rušit základní školy praktické,“ upozornil. Ředitelé škol mluvili minulý týden i s premiérem Petrem Nečasem. Také on podle Jany Smetanové, ředitelky praktické školy Prodloužená v Pardubicích, uvedl, že se praktické školy rušit nebudou.
Podle signatářů petice by měly být praktické školy vnímány jako školy pro děti s problémy v učení, které nediskriminují, ale jsou rovnocennou alternativou základního vzdělávání pro žáky a rodiče těchto dětí. Zastánci škol podporují inkluzivní vzdělávání, musí ale být akceptovány individuální zvláštnosti žáků a jejich speciální vzdělávací potřeby. „Bez dostatečného finančního a personálního zabezpečení nesplňuje inkluze žáků ze základních škol praktických svůj účel a ohrožuje vzdělávání všech dětí. A tím je ohrožena i budoucí konkurenceschopnost naší země,“ píše se v petici.
Úryvek z petice
Drtivá většina odborníků z praxe, zákonných zástupců, ale například i lékařů a psychologů se kloní k názoru, že je vhodné pro tyto děti se speciálními vzdělávacími potřebami zachovat možnost vzdělávání ve škole samostatně zřízené pro tento typ postižení a zároveň se postarat o žáky dlouhodobě neúspěšné ve vzdělávání, kteří se během pobytu v běžné škole setkávají permanentně s neúspěchem, který posléze obyčejně ústí do jejich frustrace a bez odborného zásahu končí únikem ze vzdělávání. Mezi tyto žáky patří i děti se sociokulturně znevýhodněného prostředí. Zakazovat rodičům volbu jiné než běžné základní školy pro své děti je nedemokratické.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před pěti lety potvrdil, že romské děti jsou v českém školském systému nepřímo diskriminovány. Stát musel tehdy odškodnit 18 mladých Romů, které pod různými důvody úřady vyloučily z běžných škol. I podle zprávy ombudsmana tvoří Romové 35 procent žáků praktických škol. Od příštího roku by se proto měly například zpřísnit metody, podle nichž pedagogicko-psychologické poradny posuzují adepty na praktickou školu. Do dvou let se mají rušit i přípravné třídy v těchto školách a takzvané diagnostické pobyty. Detaily představí úřad příští týden a pak odešle materiál i do Štrasburku.
„Není to tak, že by nezvladatelné děti byly zařazovány do praktických škol. Dnes se do praktické školy dostane pouze dítě, keré má lehkou mentální retardaci, to znamená IQ nižší než 70,“ řekla ale ve Studiu ČT24 Smetanová. Děti, které mají dobré rodinné zázemí, podle ní mohou zvládnout i běžnou základní školu. Musí jim být ale poskytnuta i další opatření. „Takové děti ale už dnes v běžných základních školách jsou,“ dodala.
