„Nemyslím si, že otázka eutana,zie je jen otázka lékařů a medicíny,“ předeslal jeden z účastníků symposia, chirurg Pavel Pafko. „Je to otázka celospolečenská a filosofická, právní, náboženská. Nepředstavujme si, že to je otázka pouze lékaře. Základem jakéhokoli problému je ho otevřít.“
Podle předsedkyně etické komise ČLK Heleny Stehlíkové ovšem sama myšlenka eutanazie odporuje stávajícím normám i položení evropské kultury. „Řídíme se etickým kodexem ČLK, který je v plném souladu s etickými normami lékařských asociací celé Evropské unie, kde je jasně řečeno, že úkolem lékaře je chránit život a zdraví, mírnit utrpení, přičemž eutanazie a asistovaná sebevražda nejsou přípustné. V tuto chvíli je to mínění většiny zemí Evropské unie a křesťansko-židovské kultury obecně.“
Diskusi ovšem Stehlíková nevylučuje. „Eutanazie je definována světovou zdravotnickou organizací, je to vědomý čin usmrcení člověka, a v tuto chvíli s vědomým činem usmrcení člověka nemůžeme souhlasit. Je třeba o tom diskutovat.“
Sám Pafko je stoupencem toho, aby lidé o svém životě rozhodovali sami. „Nejvyšší hodnotou v životě každého z nás je naše autonomie, tedy svobodné rozhodnutí. Je to dokonce více než hodnota našeho života,“ podotknul známý chirurg. „Proto jsem za to, aby každý pacient měl právo rozhodnout o konci svého života sám.“
