Praha – Doba přípravy Ústavy ČR v roce 1992 byla nesmírně hektická. Ústava měla vzniknout v době, kdy přijalo Slovensko deklaraci nezávislosti. Tvrdil to bývalý člen vládní komise pro přípravu Ústavy ČR Daniel Kroupa, který byl hostem Studia 6. Podle jeho slov bylo už tehdy zřejmé, že dojde k rozdělení státu, a tak neexistovalo, aby Česká republika zůstala bez platné ústavy.
Kroupa: Ústava drží zdivočelé politiky na uzdě
Dne 7. prosince 1992 ukončili poslanci na zámku v Lánech novou ústavu, 16. prosince pak byla Ústava České republiky přijata jako základní zákon samostatného státu. „Příprava trvala přibližně dva měsíce, ale diskuze k ní trvaly už od roku 1990,“ vysvětlil to bývalý člen vládní komise pro přípravu Ústavy ČR Kroupa.
Daniel Kroupa, bývalý člen vládní komise pro přípravu Ústavy ČR:
„Naše ústava je postavena na parlamentu, ten má veškerou moc, z něho se potom odvozují další pravomoci. Z toho ovšem plyne, že prezidentská pravomoc vůči parlamentu je víceméně negativní. Prezident nemá pravomoci, kterými by mohl něco prosazovat. Když mu dáte legitimitu v přímé volbě, tak lidé očekávají, že ten prezident něco zařídí, ale on k tomu nemá prostředky.“
Ústava
Česká ústava je tvořena preambulí a osmi hlavami, které zahrnují základní ustanovení, moc zákonodárnou, moc výkonnou, moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku, územní samosprávu a přechodná a závěrečná ustanovení. Do dubna 2011 byla Ústava ČR šestkrát novelizována.
Ústava musí podle Kroupy silně omezovat vládnoucí politiky
Podle slov Kroupy byl primární zájem České republiky uchovat kontinuitu s předchozím státem, stejně tak jako svoji identitu na mezinárodním poli. „Věděli jsme, že chceme parlamentní systém. Dále, aby byla ústava na občanském základě, nikoli na nacionálním nebo nějakém jiném. Také jsme chtěli, aby byla rigidnější, aby příliš neprovokovala ke změnám. Hlavně také, aby silně omezovala vládnoucí politiky,“ popsal ústavu Kroupa.
Bývalý člen vládní komise pro přípravu Ústavy ČR také tvrdí, že v naší zemi nemáme silnou náboženskou tradici nebo silný nacionalismus. „Nemáme zkrátka žádný pevný bod, o který bychom se mohli opřít. Ústava je proto pevným bodem, který drží zdivočelé politiky na uzdě,“ dodal.
Přijetí Ústavy ČR
Jak Ústava ČR vznikala…
Dne 16. března 1990 se v Bratislavě setkali zástupci komisí národních rad pro přípravu republikových ústav, kteří se na schůzce dohodli na vzájemné spolupráci. Shodli se na tom, že ústavy obou republik musejí být výrazem svrchovanosti a suverenity národů v nich žijících a že musejí přesně vymezit pravomoci republikových orgánů a výčet těch pravomocí, jež republiky svěřují federaci. Tyto otázky měly být podle dohody komisí upraveny v republikových ústavách shodně. Federální ústava měla na republikové ústavy navazovat.
Ústavní právník Jiří Hřebejk ve Studiu ČT24 podotkl, že měla ústava tři místa, kde se odkazovala na budoucí ústavní zákon. To znamená, že tato tři místa nebyla dořešena hned v okamžiku přijetí ústavy. „Šlo jednak o celostátní referendum, které není dořešeno dodnes, dále pak prozatimní senát, který už řešen nebude, protože byl nahrazen řádným senátem. Potom to byla otázka vyšších územních samosprávních celků. V ústavě také chybělo řešení krizových situací,“ řekl Hřebejk.
Na přípravě ústavy pracovala komise vlády ČR
K přípravě české ústavy se zřídila komise vlády ČR, jejímž předsedou se stal premiér Václav Klaus. Rovněž se ustavila dočasná komise předsednictva ČNR v čele s předsedou ČNR Milanem Uhdem. Tato komise měla dodat vládě základní teze, na jejichž základě by vládní komise pracovala na paragrafovaném znění návrhu. Vláda České republiky na svých schůzích nepřijala ideový nástin české ústavy, zpracovaný vládní komisí. Připomínky měla zejména k přechodným ustanovením, která se měla týkat vztahů na federální a republikové úrovni, k přebírání kompetencí a k návrhu na přímou volbu prezidenta.
Na základě připomínek pak vládní komise vypracovala ideový návrh ústavy, jenž předseda české vlády Klaus parafoval. Souběžně s vládní komisí pracovala i komise předsednictva ČNR. Neprojednávala pouze ideový návrh ústavy zpracovaný vládou, ale pracovala i na návrhu vlastním.
Slovensko přijalo ústavu v září 1992, o české se jednalo v Lánech
Dne 1. září 1992 přijala Slovenská národní rada Ústavu Slovenské republiky. Podobu jednotlivých článků české ústavy projednávala 11. září vláda ČR s vládní komisí pro přípravu ústavy. Text návrhu Ústavy ČR vypracovaný vládní komisí byl zveřejněn 15. září 1992. K tomuto návrhu měly dočasná komise předsednictva ČNR i jednotlivé strany zastoupené v ČNR řadu připomínek. Opozice třeba požadovala, aby do ústavy byla začleněna Listina základních práv a svobod a referendum.
Po tom, co byl vládní návrh dokončen a předložen České národní radě, jednal o něm 7.–14. prosince ústavně-právní výbor ČNR v Lánech. Na této schůzi bylo po konzultacích poslanců s vedením jejich politických stran dosaženo kompromisu. Vládní koalice přistoupila na třípětinovou většinu všech poslanců nutnou pro schvalování ústavních zákonů, v ústavě by měl být odkaz na Listinu základních práv a svobod a článek, který umožní přijmout ústavní zákon o referendu. Původní vládní návrh na členění ČR na obce a vyšší územní samosprávné celky zůstal nezměněn.
GALERIE
videogallery_290082