Místo na frontu putovali Češi rovnou do gulagu

Praha - Před sedmdesáti lety, tedy v prosinci 1942, soudili v Sovětském svazu čtyři československé vojáky. Provinili se tím, že aktivně vystupovali proti komunistům. Do rukou tajné policie je vydalo velení jednotky, přestože vědělo, že skončí v gulagu. Jen za války potkal podobný osud kolem stovky lidí. František Polák, jeden z odsouzených vojáků, o svém přiběhu později vyprávěl na půdě OSN. On i jeho někdejší spoluvězeň Karel Goliath popsali své osudy i knižně, v Česku ale jejich paměti dosud nevyšly.

„Všichni budou odesláni dnes do Kujbyševa k vojenské misi, podle rozkazu, mám však dojem, že budou zatčeni,“ zněla depeše náčelníka Československé vojenské mise v SSSR Heliodora Píky. Řeč je o vojácích Františku Polákovi, Karlu Goliathovi, Benediktu Kahanovi a Ferdinandu Zelinkovi. Místo slavnostního odjezdu na frontu tak zamířili do vazební věznice a následně gulagu. 

Skupina kolem někdejšího štábního kapitána a právníka Františka Poláka skutečně skončila s mnohaletými tresty v pracovních táborech, které dostali za své vlastenecké a protikomunistické projevy. Ani ve vojenských archivech ale není možné najít jedinou fotografii, ze které by bylo možné identifikovat doktora Poláka a jeho kolegy vydané do rukou NKVD. Podle historika a dokumentaristy východního odboje Miroslava Brože spisy zabavovali Sověti a dohledat konkrétní informace je velmi obtížné. Ví se jen, že takových případů bylo daleko víc.

Adam Hradílek, historik

„Byl (František Polák) první, kdo ve Francii použil slovo gulag. Jeho svědectví bylo bezesporu důležité pro šíření povědomí toho, co se v SSSR děje.“

V Buzuluku dodnes stojí někdejší věznice NKVD, dnes přeměněná na komunální byty. Prošlo jí zřejmě i několik Čechoslováků, včetně podporučíka Jana Grossmana, obviněného ze špionáže. Po konkrétních osudech pátrá také Adam Hradílek. Podle něj zajímavou roli sehrál právě doktor Polák, který se po propuštění dostal na západ a svědčil o praktikách stalinského režimu na půdě OSN i jinde na Západě.

Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)