Blažek v OVM odmítl, že by státní zástupce a bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka byl prostředníkem mezi ministerstvem spravedlnosti a Hradem. „Nikoho jsem nezmocnil k tomu, aby jednal s Hradem. Ten článek Lidových novin jsem četl, jak tajemník Ladislav Jakl, tak právník Pavel Hasenkopf to odmítli. Koudelka mi pak řekl telefonicky, že tento text amnestie nepsal,“ konstatoval ministr.
„Na otázku, kdo psal amnestii, odpovědět neumím, protože to sám nevím. Srovnávat prezidentovu amnestii s mým návrhem vyjde nastejno, jako srovnávat platný trestní zákoník se seminární prací na téma 'Jak bych si představoval trestní právo',“ napsal na svůj blog právník Pavel Hasenkopf, který se měl podle Lidových novin na vzniku amnestie podílet.
V roce 2008 prý Koudelka dostal na Nejvyšším státním zastupitelství za úkol připravit text amnestie. „Není mu známo, proč amnestii prezident tehdy neudělil a zda se na Hrad text vůbec dostal,“ řekl ministr. Koudelka se navíc podle Blažka nevyjadřuje pouze k amnestii, má spoustu publikací.
„Jsem ke Koudelkovi kritický, patřil jsem k senátorům, kteří odmítli, aby se stal ústavním soudcem,“ zmínil místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Z ministerstva spravedlnosti si jej musel podle něj někdo nyní vyžádat.
Podle Dienstbiera by měl Koudelka skončit i ve funkci státního zástupce. „Má pohádkový plat, který neodpovídá tomu, co dělá, má přezdívku trafikant, jako někdo, kdo by dosazen,“ dodal k tomu místopředseda ČSSD a připomněl, že Blažek s Koudelkou před lety založil společnost. „Společnost ale nikdy nefungovala, nedostali jsme licenci, byl to projekt, který neuspěl. Je to nesmysl teď zmiňovat, oba jsme akorát byli členy stávkového výboru v roce 1989,“ řekl k tomu ministr.
Jiří Dienstbier, místopředseda ČSSD:
„Pokud nemá místo ve struktuře státního zastupitelství - ta struktura o Koudelku od začátku nestojí, tak myslím, že i z jeho strany by bylo nejsolidnější svoje působení v této struktuře ukončit.“
Někdejší náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké Koudelka nese údajně zodpovědnost na Nejvyšším státním zastupitelství za to, že se zastavovala část kauzy Union banky. Právě tato kauza může být přitom jedním z důvodů sporného článku 2 prezidentovy amnestie. „Koudelka byl náměstkem pro netrestní oblast a legislativu. Je to pro mě nová věc. Pokud je pravda, že zasahoval do tohoto případu, není se o čem bavit. Proberu to s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem,“ reagoval na spekulace ministr Blažek.
Článek 2 nedá politikům spát
Podle Dienstbiera za článkem 2 stojí snaha omilostnit konkrétní případy. „Já to vůbec nepovažuji za náhodu. Takto šílená amnestie nemůže být náhoda, nemůže být ani náhoda, že se na její přípravě nepodíleli ani úředníci Kanceláře prezidenta ani ti z Úřadu vlády ani ti z ministerstva spravedlnosti. Jak mohla být kvalifikovaně připravena?“ táže se neúspěšný kandidát na prezidentský post. Povinností prezidenta v demokratické zemi je podle něj zveřejnit, kdo se na ní podílel.
Amnestie, kterou Klaus vyhlásil na Nový rok, dál hýbe politickou scénou i společností v Česku. Kromě odpuštění krátkých trestů ukončila trestní stíhání v kauzách trvajících déle než osm let se sazbou do deseti let. Bez závěru tak možná skončily některé ostře sledované kauzy týkající se korupce či závažné hospodářské kriminality. Opozice kvůli kontrasignaci premiéra Petra Nečase tento týden vyvolala hlasování o nedůvěře jeho kabinetu. Ani na popáté ale neuspěla.
Kdo amnestii připravoval, Hrad tají. Místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek proto v pátek prezidentskou kancelář vyzval, aby na základě zákona o svobodném přístupu k informacím sdělila jména přímých autorů konkrétní podoby prezidentské amnestie.
Otázky Václava Moravce
Otázky Václava Moravce
Témata, o kterých se začne mluvit
