Vůbec první mezinárodní posádku v historii kosmonautiky, kterou spolu s devětadvacetiletým Remkem tvořil velitel lodi Alexej Gubarev, vynesla z kazašské stepi k orbitálnímu komplexu Saljut sovětská kosmická loď Sojuz 28. „Ty nejvypjatější jsou okamžiky před startem, kdy už má nastat to, na co se dlouho chystáte. Z profesionálního hlediska je klíčovým momentem určitě spojování kosmické lodi se stanicí. To je taková maturita kosmického letu,“ zmínil Remek.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.
„No, nebylo to moc příjemné. V tu dobu býval standard i v sovětské kosmonautice, že byly posádky s dostatečným předstihem určeny jako hlavní a záložní. Tenkrát jsme šli na poslední nácvik do skutečné kosmické lodi a muselo být jasné, která posádka je ta první a která záložní. Až tehdy nám bylo řečeno, kdo poletí,“ vzpomíná Remek.
Na stanici Saljut 6, s níž se Sojuz 28 spojil, prováděla posádka řadu vědeckých a technických experimentů. Sojuz 28 přistál po 125 obletech Země 10. března. Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu - kosmonaut provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před Pelčákem. Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství.
Vladimír Remek je synem velitele československého vojenského letectva. Stal se 87. člověkem v kosmu. Před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Úspěch Remkovy mise zajistil v tehdejším Československu značnou oblibu jména Vladimír. Od roku 2004 je Remek poslancem Evropského parlamentu za KSČM a podle spekulací by se mohl stát velvyslancem v Rusku.
„Dnes už se může létat celkem bez problémů i za určitý finanční obnos. Samozřejmě kdybych ty peníze měl, tak bych letěl. Donedávna jsem na tyto otázky odpovídal úplně bez zaváhání. Dnes už bych ale tehdejší nároky kladené na mě jako kosmonauta nesplňoval ani náhodou. Maximálně by to bylo asi svezení.“
35 let od cesty Vladimíra Remka do vesmíru
35 let od cesty Vladimíra Remka do vesmíru
Rozhovor s Vladimírem Remkem
Výročí cesty prvního Čechoslováka do kosmu
