Mohou Velikonoce oslovit i nekřesťany?

Praha - Opravdu může každý pochopit smysl Velikonoc? Žádné svátky jara, pomlázka či vajíčka, ve skutečnosti jde o něco úplně jiného. Oslava křesťanských Velikonoc totiž odkazuje k samotné podstatě našeho bytí. „Každý toužíme po něčem stále lepším, chceme se zdokonalovat a být vždycky “in„, … zároveň si - aspoň někdy - uvědomujeme a leckdy i tvrdě prožíváme vlastní omezenost, selhávání nás samotných…,“ přiblížil podstatu Velikonoc teolog Vladimír Málek. Otázkou ale zůstává, zda Velikonoce mohou oslovit i ne či polokřesťany. „Bez víry v Ježíše Krista lze sice za určitých okolností něco z jádra Velikonoc nechat na sebe působit, ale skutečně slavit to, oč v nich jde, dost dobře nejde,“ domnívá se páter Aleš Opatrný, který se o svoje postřehy na téma Velikonoce a nevěřící podělil s portálem ČT24.

Teolog Vladimír Málek: Velikonoce jako definitivní vítězství života nad smrtí

Vánoce, Velikonoce či Dušičky jsou svátky, které nejsou jen pouhými dny volna, ale člověk by se měl také zastavit a zamyslet nad jejich významem. „Jsou to dny, které nám rychle tekoucí čas roku rozčleňují a umožňují zastavit se, setkat se s blízkými…,“ vysvětluje smysl svátků teolog Aleš Opatrný s tím, že jinou věcí je, jak vypadá konkrétní náplň těchto „mezníků“. Bohužel, nelze si nevšimnout, že ideový obsah svátků není téměř vidět, a pokud ano, tak nehraje primární roli, připomíná Aleš Opatrný.

  • „Ježíš jako člověk, solidární s námi lidmi, podlehl lidskému omezení a smrti, byl pohřben jako kterýkoli smrtelník. Jako Boží Syn vstal z mrtvých, tak tomu věříme, a nám lidem otevřel onu perspektivu štěstí, radosti a života, kterou v sobě jako touhu neseme, ale které sami od sebe nejsme schopni dosáhnout.“
Pašijové hry na Filipínách
Zdroj: Gettyimages/Dondi Tawatao

Nejde jen o utrpení a smrt, ale cena utrpení je nenahraditelná

Asi nejhůř jsou na tom Velikonoce, s nimiž se pojí zejména „tradiční“ velikonoční zvyky, ale podstata, kterou lze nalézt v kostelech, uniká. „Pro věřící je to srozumitelné, jinak je to občas pro někoho zajímavá podívaná, ale pro velkou část obyvatelstva neznámá a asi nezajímavá pevnina,“ domnívá se páter Opatrný. Nicméně podle něj u každého záleží na tom, co v životě prožil a pochopil. „Nejde jen o utrpení a smrt. Jde i o zážitky bezmoci, která nevedla do prázdna, o vědomí vlastního selhání, zkušenost se smrtí blízkých a o vědomí smrti vlastní,“ vysvětluje teolog. Ale lidé se ve skutečnosti utrpení bojí. „Ale čím víc stárneme, víme, že to je mezní otázka,“ připomíná biskupka Československé církve husitské Jana Šilerová s tím, že cena utrpení je v lidském životě nenahraditelná.

Pravdou je, že Ježíšův příběh je pro mnohé nevěřící tak trochu nepochopitelný a vzdálený, nic jim dnes už neříká. Avšak existuje způsob, jak jej přiblížit generaci těch, které ještě neoslovil. Co nám tedy vlastně Ježíš Kristus vzkázal? „Že lze prohrát tak, že je to cesta k vítězství, zatímco mnohá vítězství na scéně života jsou cestou k porážce… Že láska a věrnost nevede k okamžitému úspěchu, ale nakonec k nezpochybnitelnému cíli. Že je možné milovat až k smrti a to i ty, kteří o to nestojí, a že je to víc než nenávist a dělání pořádku silou.“ Tak lze podle teologa Aleše Opatrného vnímat Ježíšovo poselství i dnes.

Co nám vlastně Ježíš svou smrtí vzkázal?

  • Aleš Opatrný: „Že o nás Bůh neuvěřitelně silným způsobem stojí, i když my mnohdy nestojíme ani za to, ani o to. A že smrt není či nemusí být tečkou, že je to dvojtečka. Jen my nemáme zkušenost s tím, jak to za ní vypadá, což nás může zneklidňovat….“
  • Vladimír Málek: „Ten vzkaz je prostý: Ježíš má člověka tak nesmírně rád, že je ochoten udělat pro něj cokoli, třeba i zemřít. Nejen ochoten, on to doslova udělal.“

Velikonoce jako státní svátky, není to nutné

V mnoha zemích světa je Velký pátek státním svátkem, v Česku tomu tak není, i když pokusy o to v minulosti v parlamentu byly. Oba teologové se shodují v tom, že to není nutné, protože pro většinu lidí by to znamenalo jen další den volna navíc. „Nemyslím si, že by uzákonění Velikonoc jako státních svátků znamenalo jejich hlubší prožívání. Naopak se mi zdá, že ten, kdo chce tyto největší křesťanské svátky prožívat, si svůj program dokáže uspořádat tak, aby k tomu měl možnost…,“ tvrdí teolog Vladimír Málek.

Komunismus, konsumismus - vlastně je to totéž

Skutečnost, že pravý smysl Velikonoc z myslí lidí postupem času vyprchal, lze možná hledat i v tom, jak velikonoční svátky prezentoval minulý režim. Podle Aleše Opatrného ale na komunismus nelze všechno svést, protože například v sousedních zemích, kde se učilo a učí náboženství stále, není situace o mnoho lepší. Vladimír Málek příčinu hledá především v člověku samotném a nevidí zas takový rozdíl mezi komunismem a dnešním konsumismem. „Komunismus nabízel věci laciné a lživé… A lidé rádi sahají právě po tom snadno dostupném a nechávají se hýčkat polopravdami nebo lží. V tom byl komunismus úspěšný podobně jako současný konsumismus,“ tvrdí Málek. Nicméně se domnívá, že komu jde o podstatu, rychle takový trik lákavých a laciných nabídek prohlédne a pravdu nakonec najde. 

Velikonoce byly vždy hlavním a ústředním svátkem církevního roku. Křesťané v minulosti slavili vzkříšení Pána celých 50 dní, radovali se z toho, že láska zvítězila nad smrtí a že skrze vzkříšení již máme podíl na naplněném životě Ježíše Krista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 6 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 7 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 7 hhodinami

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 10 hhodinami

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 11 hhodinami
Načítání...