Vládu sestaví ekonom Rusnok, rozhodl Zeman

Praha – Prezident Miloš Zeman pověřil sestavením vlády ekonoma a člena NERVu Jiřího Rusnoka. Rusnok nyní musí vybrat osobnosti pro jednotlivé posty a spolu se svým kabinetem požádat do třiceti dní o důvěru Poslaneckou sněmovnu. Pokud by ji Rusnokova vláda nedostala, prezident nevyloučil, že by se ve svém druhém pokusu obrátil na strany vládní koalice; ty dnes totiž oznámily, že v dolní komoře drží potřebnou většinu 101 hlasů.

„Vážím si vás jako odborníka. Jsem si vědom toho, že povedete vládu ve velmi nelehkých dobách, kdy jedním z nejdůležitějších úkolů této vlády bude připravit návrh zákona o státním rozpočtu, a protože neznám lepšího ministra financí, než jste byl vy, těším se, že tyto úkoly zvládnete,“ řekl Rusnokovi při pověřování sestavením vlády prezident Zeman.

„Jestliže mě prezident republiky požádá o to, abych se vrátil do služeb vlasti, tak to prostě udělám, mimo jiné jako důstojník v záloze české armády. Má to smysl, proto jsem to vzal,“ řekl po jmenování premiérem Rusnok. „Tato země už zažila mnoho planých diskusí o tom, jestli mají být volby o měsíc či o půl roku později. To této zemi ale nechybí, tato země potřebuje řídit,“ dodal s tím, že za hlavní úkol svého kabinetu považuje přípravu státního rozpočtu pro příští rok. Jaké jsou další Rusnokovy plány v čele úřednické vlády? Čtěte víc.

Dvaapadesátiletý JIŘÍ RUSNOK byl za Zemanova působení ve Strakově akademii ministrem financí, ve Špidlově kabinetu vedl ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní radí v oblasti financí Zemanovi, je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a posledních deset let působí ve vedení penzijního fondu ING. Před deseti lety neúspěšně kandidoval na předsedu ČSSD. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Letos v únoru Zeman nabídl Rusnokovi místo v bankovní radě České národní banky. Tu by měl Zeman doplňovat nejdříve příští rok a Rusnok řekl, že by nabídku zřejmě přijal.

Zeman uvedl, že svým dnešním krokem vychází vstříc očekávání lidí, kteří pro něj hlasovali v lednové přímé volbě; tehdy opakovaně vyslovil názor, že by pravicová vláda premiéra Petra Nečase měla skončit. „Mám-li dodržet tento názor, tak je naprosto samozřejmé, že musím podniknout kroky, které mně umožňuje ústava, aby se tento názor naplnil,“ vysvětlil svůj nynější postup prezident s tím, že pouhé přeobsazení premiérského postu šéfkou dolní komory Miroslavou Němcovou, které mu navrhovala koalice, by bylo pouze pokračováním Nečasovy vlády „bez Petra Nečase“. „Jsem přesvědčen, že většina veřejnosti by si to nepřála,“ řekl.

Němcová může ještě dostat šanci, naznačil Zeman

Zemanovu úřednickou vládu ovšem odmítly všechny politické strany v Poslanecké sněmovně. Sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné soustavně volají po předčasných volbách, koaliční strany zase trvají na tom, že chtějí vládnout až do řádného konce volebního období v květnu 2014. Dnes navíc předstoupily před veřejnost se zprávou, že drží ve sněmovně potřebnou většinu 101 hlasů; občanská demokracie proto trvá na vzniku politické vlády v čele s Miroslavou Němcovou (čtěte víc). Strana LIDEM ale ústy své předsedkyně Karolíny Peake nevyloučila její podporu se slovy: „Možné je v politice všechno.“

V této souvislosti Zeman nevyloučil, že pokud by byl znovu postaven před úkol jmenovat předsedu vlády, „stojedničku“ tvořenou hlasy ODS, TOP 09, LIDEM a Michala Doktora (Jihočeši) by zohlednil. „Pokud neprojde vláda Jiřího Rusnoka řádnou parlamentní procedurou, pak má prezident dva pokusy o sestavení vlády, a já bych pochopitelně tuto situaci, bude-li trvat v budoucnosti, velmi zvažoval,“ podotkl prezident Zeman.

Jak reaguje politická scéna na Zemanův tah?

  • Miroslava Němcová (ODS): „Neexistuje v Poslanecké sněmovně jiná většina než většina 101 pro jinou vládu, než která byla navržena na půdorysu stávající trojkoalice v čele se mnou. Neexituje žádná jiná většina pro žádné jiné řešení.“
  • Miroslav Kalousek (TOP 09): „Vláda Jiřího Rusnoka nemá šanci získat ve sněmovně důvěru a nemá šanci ve sněmovně prosadit rozpočet. Jediná legitimní většina ve sněmovně je 101 hlasů koalice.“
  • Bohuslav Sobotka (ČSSD): „ČSSD vnímá jmenování prezidentské vlády jako nejlepší a možná nejrychlejší cestu k předčasným volbám. Není možné zemi trápit tím, že teď budeme absolvovat všechny tři pokusy, které pro sestavení vlády předpokládá ústava.“
  • Vojtěch Filip (KSČM): „Tuto krizi lze vyřešit jenom ústavně čistým způsobem, a sice vypsáním nových voleb. Varianta, že se sněmovna shodne na svém rozpuštění, je rychlejší než tři neúspěšné pokusy o sestavení vlády, neprohloubí politickou krizi a nebude hrozit rozpočtové provizorium.“

Strana LIDEM ústy své předsedkyně Karolíny Peake nevyloučila její podporu se slovy: „Možné je v politice všechno“. Věci veřejné žádají rozpuštění sněmovny, pokud by se pro ně nenašlo dostatek hlasů, zváží podporu Rusnokova kabinetu.

Jmenování Jiřího Rusnoka a jeho vlády přitom může podle prezidenta Miloše Zemana politiky k dohodě na předčasných volbách donutit. Ty by pak mohly být vypsány do konce září. „Jediná cesta, jak vyvolat v České republice předčasné volby, je jmenování vlády odborníků, a to z toho prostého důvodu, že jinak by čekání na předčasné volby bylo čekání na Godota,“ řekl Zeman. „Opozice nemá sílu získat 120 hlasů a vládní koalice až dosud neměla zájem se na těchto 120 hlasech podílet.“

4 minuty
Prezident jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...