Praha – Prezident Miloš Zeman trvá na tom, že pokud by měl dát případný druhý pokus sestavit vládu české pravici, musí mu předložit 101 notářsky ověřených poslaneckých podpisů. Tento požadavek přitom již včera odmítla pravicová kandidátka na premiérku Miroslava Němcová, podle Přemysla Sobotky (oba ODS) se potom ukazuje, že Zemanovou prioritou není parlamentní demokracie.
Současná vláda Jiřího Rusnoka musí Poslaneckou sněmovnu požádat o důvěru nejpozději 8. srpna. Pokud by ji nezískala (a podporu dosud jistou nemá), má podle ústavy prezident republiky druhý pokus vybrat člověka, který se pokusí sestavit vládu. O druhý pokus se hlásí vítěz voleb sociální demokracie, Hrad se ale přiklání k někdejší středopravicové koalici. Jako podmínku si ale Zeman včera dal seznam 101 poslaneckých podpisů, které ověří notář (čtěte víc).
Dnes potvrdil, že na tomto požadavku trvá. „Když konáte jakýkoli poměrně jednoduchý právní úkon, je velmi obvyklé, že vyžadujete notářské ověření,“ prohlásil. „Myslím si, že úkon, který by mohl vést ke vzniku nové vlády, což je poměrně důležitá záležitost, by mělo mít minimálně stejnou garanci, jako když si kupujete motocykl.“
Občanští demokraté ale takové přání soustavně odmítají. „Podpisy už má v ruce. Pokud by je chtěl opět aktualizovat, není v tom problém, ale notářské ověření považuji za zcela unikátní požadavek a začíná to zapáchat tím, že parlamentní demokracie není prioritou pana prezidenta,“ konstatoval místopředseda ODS Přemysl Sobotka. „Je to mimoústavní požadavek a ukazuje to, že pan prezident Zeman je v daném okamžiku velmi aktivistický.“ Notářsky ověřené podpisy už včera odmítla i kandidátka na premiérku Miroslava Němcová.
- Přemysl Sobotka autor: Vondrouš Roman, zdroj: ČTK
- Miroslava Němcová autor: Kamaryt Michal, zdroj: ČTK
Komentátoři: Co příště? Podpisy vlastní krví?
Za pravdu Sobotkovi dává i komentátor Práva a znalec poměrů na české levici Alexandr Mitrofanov: „Mám za to, že pouze uskutečňuje svůj strategický plán. Myslí to vážně k naplnění cíle, který má už od začátku, a sice na konci vládnout sám.“
Podle politologa Lukáše Jelínka ale Zeman pouze graduje kroky svého předchůdce. „Byli jsme benevolentní i k Václavu Klausovi, který si řekl o sto jedna podpisů od Stanislava Grosse, a Miloš Zeman to dohání ad absurdum,“ konstatoval Jelínek. „Ve srovnání s ostatními výstřelky bych tento považoval spíše za bagatelní, i když je pravda, že příště může požadovat sto jedna podpisů podepsaných vlastní krví.“
Nicméně i Jelínek uvádí, že Zemanovým cílem je co nejvíce posílit úlohu Hradu: „Miloš Zeman má tendenci tlačit politické strany do kouta, možná bych to určitým způsobem označil i za vydírání. Je to partie, která se hraje na to, aby tady bylo co nejroztříštěnější politické spektrum a silný prezident.“
Podle komentátora České pozice Ondřeje Koutníka naopak nejde Zemanova slova brát příliš vážně. "Jde o provokaci, o jakýsi šťouch. Mohlo jít o balonek, jak odvést pozornost od toho, že šéfem úřadu vlády se stane místopředseda SPOZ,„ podotkl s tím, že zisk listiny se 101 podpisy by se Zemanovi vlastně nehodil. “Ukázalo by se, že už v prvním pokusu mohl pověřit pravici, protože existovala reálná síla v PS, a mohl od ní požadavek chtít už tehdy. Kdyby si pan prezident vzpomněl na notáře, mohlo být vyřešeno."
