Elitní výsadkáři bránili holešovská kasárna do roztrhání těla

Holešov - Je to už pětačtyřicet let, co se výsadkáři z Holešova dne 23. srpna 1968 postavili proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Českoslovenští vojáci byli připraveni k boji. Rozkaz „pálit na ruské jednotky“ ale nepřišel. Už rok po okupaci velení armády 7. výsadkový pluk rozpustilo a zásadoví důstojníci, kteří si stáli za svým, skončili.

Holešovská kasárna – pravděpodobně jediná v Československu, kam se ruští vojáci v srpnu 1968 nedostali. Bránilo je elitní uskupení velitelů 7. výsadkového pluku. Rusové si na ně příliš nedovolovali. Na předvečer okupace vzpomíná Jiří Müller, tehdy řadový voják z Holešova, takto: „Měl jsem vycházku. Pak nás ráno kolem třetí vzbudil bojový poplach a za chvíli už u kasáren stály tanky.“ První střet se prý odehrál u brány kasáren. Ruský velitel se ptal, jak je možné, že mají zbraně. Dostal odpověď, jakou nečekal: „Vy je máte také,“ popisuje Müller serveru iDNES.cz. Kasárna podle něj obklíčili a zůstali asi dva týdny.

Třetí den po začátku okupace vyvezli Müllerovu rotu z kasáren. Výsadkáři ale nejeli na cvičné střelby, ale plně ozbrojení se zakopali na vrcholu Hrádek nad obcí Přílepy. Měli tam fungovat jako záloha, kdyby Rusové napadli kasárna. Podle Müllera si ale příliš nedovolovali a spali venku. „Kasárna obklíčili a zůstali asi dva týdny. Hlavně tanků namířené na nás. Všichni měli nervy na pochodu, kdyby někomu ujely, tak nás rozstřílí. Myslím, že bychom se z těch baráků ani nedostali,“ vzpomíná pamětník Müller. 

Zpravodajská služba dokonce zvažovala zapojit holešovské výsadkáře do operace na osvobození Rusy internovaného Alexandra Dubčeka. Místo toho ale generální štáb vydal jiný rozkaz – ostré střelivo vrátit do skladu a Rusy tolerovat.

V roce 1969 nové velení armády Holešovským vyčetlo antisovětské nálady, velitele pluku z armády vyhodilo a elitní oddíl rozprášilo. Dnes je výsadkářům 65 a víc let, z jejich nástupu je ale stále znát, že hrdost je ani po letech neopustila.

Kdo byli výsadkáři z Holešova?

Výsadkáři z Holešova byli hloubkoví průzkumníci, kteří by v době války seskočili do týlu nepřítele a škodili. Ničili by radary a letadla na letištích, vyhazovali by do vzduchu sklady pohonných hmot nebo ničili továrny. Jako vůbec první v armádě tehdy používali plastickou trhavinu. Už po roce výcviku byli schopní přežít prakticky cokoliv: horko, mráz, déšť.

2 minuty
Výsadkáři z Holešova se postavili proti invazi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 1 hhodinou

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 4 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 4 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 5 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 6 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pokuta za jízdu načerno by mohla stoupnout až na dva a půl tisíce

Černým pasažérům může hrozit pokuta až ve výši dva a půl tisíce korun. Její novou maximální výši umožňuje novela zákona o silničním provozu, kterou schválil ve středu senát. Nyní čeká na podpis prezidenta. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky by nový strop přirážky mohly dopravní podniky zohlednit od července. Sdružení dopravních podniků (SDP) změny vítá, velká města v Česku podle něj o zvýšení horního limitu pokuty uvažují.
před 13 hhodinami

Dezinfekce kvůli prevenci slintavky už vyšla na 4,5 milionu

Mimořádné výdaje za dezinfekci nákladních aut na hranicích už jsou v milionech korun. Státní veterinární správa (SVS) jí nakoupila zatím zhruba za čtyři a půl milionu. Opatření má zamezit rozšíření slintavky a kulhavky do tuzemských chovů. Onemocnění zatím testy v Česku nepotvrdily. Negativních bylo přes 130 vzorků mléka. Veterináři ho odebírají dvakrát týdně z vybraných jihomoravských chovů.
před 14 hhodinami
Načítání...