Jedním z důvodů, proč v Česku počty zachráněných pacientů se zástavou srdce rostou, je speciální přístroj, který sám provádí nepřímou masáž srdce. Masážní přístroj, který stojí čtvrt milionu korun, si každá záchranná služba nemůže dovolit. Přesto se počet služeben, kde ještě chybí, postupně zmenšuje.
Záchranáři dokáží pacientům spíše pomoci i proto, že lidé častěji správně poskytují první pomoc. Kupříkladu v Praze se tak děje v osmdesáti procentech případů. „Lze se domnívat, že veřejnost má lepší informovanost v této situaci a dokáže si spíše poradit,“ komentuje to mluvčí ostravské záchranné služby Lukáš Humpl.
Lidé si také zvykli následovat přesné rady záchranářských operátorů. Záchranná služba vyzývá lidi, aby v případě, že jsou svědky zástavy srdce, okamžitě začali s resuscitací. Včasná nepřímá srdeční masáž ještě před příjezdem záchranné služby totiž zvyšuje šance na přežití o 50 až 100 procent.
Reportáž Lenky Drmotové
Člověk, který utrpěl zástavu oběhu, zpravidla zkolabuje, nehýbá se, nedýchá, případně čas od času zalapá po dechu. Typická je promodralá barva v obličeji. V takovém případě by měl svědek události začít s okamžitou resuscitací. Masáž má vypadat tak, že člověk oběma rukama rychle a bez přestávek stlačuje střed hrudníku nejméně stokrát za minutu do hloubky alespoň pěti až šesti centimetrů, u dětí do třetiny hrudníku.
Informace o práci záchranářů mohou lidé moci sbírat i z televizní Sanitky. Pokračování seriálu totiž vznikalo pod bedlivým dohledem profesionálů z terénu. Další informace o seriálu hledejte zde.
