Zeman zpochybnil některé požadavky církve v areálu Hradu

„S panem kardinálem jsem nemluvil tento týden už proto, že jsem byl na návštěvě Ukrajiny. Ale tuším, že jsem s ním mluvil před 14 dny. Pan kardinál mě ujistil, že platí dohoda, kterou uzavřel s předchozím prezidentem Václavem Klausem. Byl jsem proto velmi překvapen, když pražská kapitula vznesla v rozporu s touto dohodou, dle mého názoru, neoprávněné požadavky,“ prohlásil prezident.

Podle dřívějšího vyjádření arcibiskupova sekretáře Milana Norberta Badala pro ČT církev sice žádá o devět objektů, de facto jde ale jen o čtyři, z čehož dva už má a zbylé dva by ráda dostala. „Jde o Mladotův dům a nové probošství, aby tvořily jakési zázemí. To, co je nutné k provozu katedrály, by tak mohlo být vydáno. Všeho ostatního je církev ochotna se vzdát a nechat na konto Pražského hradu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Formálně však církev musí žádat o devět budov. „Církev musí požádat o všech devět budov, což bylo jádrem nedorozumění: církev o ně žádá, nicméně existuje předběžná dohoda s panem prezidentem, že bude žádat jen proto, aby objekty mohla vyměnit za ty, o které žádat nemůže,“ dodal.

Klaus: O žádné tajné dohodě nic nevím

S rozpaky komentoval nastalou situaci i bývalý prezident. Ten podle Novinek.cz odmítl, že by s kardinálem sjednal směnu budov na Hradě. Sám prý ví pouze o tom, co stojí v oboustranně podepsaném dokumentu. Smlouva uzavřená před třemi lety umožnila, aby o katedrálu sv. Víta stát pečoval společně s církví a ta také pronajala na 99 let blízké Staré proboštství a tzv. Mladotův dům.  

Zemanova slova plynou z nedorozumění, zní ze strany církve

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub tlumočil v reakci na Zemanova slova názor Dominika Duky, že zřejmě pan prezident ještě nebyl seznámen s dopisem, který kardinál předal premiéru Rusnokovi a “je teď na cestě k němu, protože pan prezident z důvodu cesty na Ukrajinu ještě nebyl v úřadě.“ Jde pouze o vysvětlení právního pozadí džentlemenské dohody.

Tomáš Holub zopakoval, že podstata dohody mezi státem a církví tkví v tom, že církev požádá o budovy, které jí dle restitučního práva náleží, ale nutně nepotřebuje. Pro správu katedrály by se jí ale více hodily budovy, které v současnosti již užívá, ale v restitucích je získat nemůže. Proto si obě strany dotyčné budovy posléze vymění. Podle Tomáše Holuba má být dokonce taková směna z hlediska hodnoty dotyčných budov jednoznačně výhodnější pro stát.