Prezidentské milosti na ministerstvu: Bude to zátěž, varuje Benešová

Praha – Už během dneška by mělo ministerstvo spravedlnosti převzít od prezidenta prvních 500 žádostí o milost. Jejich plynulé vyřizování je podle úřadu zajištěno. „Je to docela pracná agenda na komunikaci i administrativu,“ upozornila ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová s tím, že ministerstvo bude muset přijmout zhruba 6 zaměstnanců a bude třeba doladit i navýšení rozpočtu ministerstva.

„Agendu jsme už převzali,“ informovala Benešová s tím, že rozhodnutí bylo kontrasignováno premiérem. Dnes přebírá ministerstvo prvních 500 spisů, z nichž dva jsou podle Benešové akutní a ministerstvo se jimi začne přednostně zabývat v nejbližších dnech. „Postupně budeme vyhodnocovat i všechny další spisy,“ řekla Benešová, která roční počet milostí odhaduje na tři až šest tisíc. Na ministerstvu vznikne oddělení milostí, někteří pracovníci ministerstva na milostech už dříve pracovali. Přesto bude muset ministerstvo přijmout šest dalších pracovníků.

Ministerstvo spravedlnosti bude v praxi rozhodovat o všech žádostech. Pokud bude žádost o milost splňovat stanovené podmínky, předloží ji ministerstvo k rozhodnutí prezidentovi. „Jeho výsostným právem nadále zůstává o udělení milosti rozhodnout. V případech, kdy podmínky pro udělení milosti splněny nebudou, ministerstvo návrh jménem prezidenta republiky zamítne,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová, jak budou v praxi úředníci postupovat. Hlava státu tak nově nebude mít možnost si přečíst všechny žádosti, ale jenom ty, které jí připraví resort.

Prezident Miloš Zeman převedl svou pravomoc udílet milosti na ministerstvo spravedlnosti s výjimkou případů, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.

Má prezident právo zbavit se udělování milostí?

Prezident se odkazuje na trestní řád, na "zmocnění dané ustanovením paragrafu 366 trestního řádu," které mu uděluje právo k přenosu pravomoci na ministra spravedlnosti ve dvou bodech: 

  • 1. provádět řízení o žádostech o milost
  • 2. zamítat žádosti o milost s výjimkou

Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Bez změny ústavy se však Zeman pravomoci udělovat milosti úplně vzdát nemůže a politici se teď ke změnám nechystají. 

To ovšem neznamená, že se prezident vzdává udělování milostí. „Chybí mu pro to zmocnění. Může sice předávat agendu, která se týká mezinárodních smluv, to v ústavě najdete. U milostí ovšem nic takového není,“ tvrdí ústavní právník Jan Kysela. „Bez ústavního zmocnění je to proto pochybné a to i přesto, že se to tak dříve dělo. Takhle to třeba fungovalo za Václava Havla, ale bylo to předmětem kritiky právě z těchto důvodů,“ dodává. 

S Kyselou souhlasí i ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta.„Prezident má právo nechat ministra rozhodovat o výběru omilostněných. Bez jeho podpisu ovšem k provedení milostí nedojde,“ tvrdí. Zeman bude tudíž milosti udělovat i nadále, byť o „výběru kandidátů“ rozhodne ministr spravedlnosti.

Pokud tedy ministerstvo rozhodne o neudělení milosti, je možné, že si žadatel bude stěžovat, znovu podávat žádost přímo k prezidentovi, v krajním případě by se mohl obrátit i na soud. Že by ale soudy zasahovaly do spíše nepřesně upravené problematiky milostí, Kysela spíše nepředpokládá. Nepřesné vymezení pravomocí při udávání milostí přitom podle něj není chybou ústavy, k nejasnostem by nedocházelo, kdyby prezident sobě přidělenou pravomoc nepřenášel na jiné.

  • „Je to jakési reziduum časů, kdy panovníci byli odvozováni od milosti Boží a ta milost měla být jakýmsi prvkem charismatu. Takže přezkoumávání milostí je velice specifické tím, že se dostáváme trochu mimo oblast práva,“ řekl k milostem Kysela.

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil celkem 860 lidem. Dalších více než 1 000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let udělil individuální milost 412 lidem.  

  • avi 526854 » Ministerstvo spravedlnosti přebírá agendu milostí
  • avi 526754 » Rozhovor s Marií Benešovou
  • avi 526780 » Rozhovor s Janem Kyselou k prezidentským milostem
  • avi 526949 » Události o prezidentských milostech
Vydáno pod