Před 10 lety, v roce 2003, bylo přitom problémových uživatelů drog 29 tisíc, tedy o více než 12 tisíc méně. Stoupl také počet injekčních uživatelů drog, během tří let oficiálně na 1 500 jedinců. „Reálné číslo je však pravděpodobně vyšší,“ uvedl Vlastimil Nečas z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Zprávu nyní dostane k posouzení vláda.
Právě vláda ale podle odborníků dává rok od roku na prevenci méně peněz – a negativní důsledky jsou proto jasně patrné. „Myslím si, že od roku 2000, 2001, kdy se ten problém lehce ustálil, to pro českou společnost přestalo být nějaké hrozící nebezpečí. Politici to už přestali vnímat a prostředky v posledních 13 letech klesaly. Teď poslední dva roky se nám to podařilo zastavit, ale už na jakémsi minimu,“ řekl Vobořil ve vysílání ČT24.
Uživatelé navíc stále častěji inklinují k syntetickým drogám, které se prodávají na internetu nebo část roku 2012 i v kamenných obchodech typu „Amsterdam Shopu“, tvrdí koordinační centrum. To vše by podle Vobořila mělo vyústit k větší podpoře ze strany příští vlády. Drogovou problematikou by se podle něj měl zabývat speciální vládní zmocněnec. „Možná by měl mít na starosti nejen nelegální drogy, ale i legální, možná i ten hazard. Určitě to není nejšikovnější, že je to pouze odbor na Úřadu vlády. To je dobře do určité míry, ale nestačí to,“ přiznává národní koordinátor.
A právě jednotnou strategii proti nelegálním drogám, ale i alkoholu nebo gamblerství chce Vobořil navrhnout vládě. Už dřív uvedl, že by to mohla být rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, která by se rozšířila o další členy. Agenda by se sjednotila, zefektivnilo by se řešení problémů se závislostmi a mohlo by se i ušetřit, míní koordinátor. Ve své zprávě pro vládu uvádí, že politici mají o řešení problémů s užíváním legálních drog a hráčstvím malý zájem.
Podle Vobořila chybí koordinace postupu i fungující síť služeb pro závislé na alkoholu, tabáku i hraní a nynější nabídka pomoci je podfinancovaná. „Přitom rozsah škod způsobených legálními látkami je několikanásobně vyšší a v případě legálního hraní srovnatelný s nelegálními drogami,“ uvedla Vobořilova kancelář.
Podle jedné ze studií měl alkohol podíl na čtvrtině úmrtí mužů mezi 35 a 44 lety a na 17 procentech úmrtí stejně starých žen. Na léčbu nemocí, za nimiž byl alkohol, putovalo předloni ze zdravotního pojištění 1,11 miliardy korun. Léčení obtíží kvůli jiným drogám si vyžádalo 453 milionů. Zatímco na předávkování návykovými látkami ročně zemře kolem 30 až 50 lidí, na předávkování etanolem kolem 320. Dalších 36 osob loni zabil jedovatý metanol.
Vobořil už dřív přišel s návrhy, které měly zabránit pití alkoholu u dětí. Provozovatelům barů, restaurací a klubů měl hrozit trest nejen za nalévání nezletilým, ale i za to, kdyby u nich v podniku opilé děti byly. Koordinátor se zmínil i o omezení počtu míst, kde by se alkohol prodával, či o nápadu, aby na boj s nadměrným pitím přispívali také prodejci a výrobci.
Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor:
„Ten počet mladých uživatelů alkoholu na základních školách narostl od roku 1995 o 100 procent. Děti na základních školách už dnes pijí tvrdý alkohol. Takové to rčení 'vždycky se pilo a pít se bude', to prostě není pravda. Tak, jak se pije dnes, se nikdy dřív nepilo.“
Experti dodávají, že sloučení všech hlavních návykových problematik by navýšilo náklady o 150 milionů korun. Plán tak, jak jej navrhuje národní protidrogový koordinátor, přitom asociace přidružených neziskovek podporuje. Zároveň ale volá také po jasném nastavení financování služeb pro drogově závislé.