Policie zasahovala v sídlech ČEZu – odvezla si materiály k solárnímu byznysu

Praha – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v kancelářích ČEZu. Mluvčí firmy Ladislav Kříž uvedl, že policisté společnost „navštívili“ a požádali o materiály týkající se solárních elektráren. Šlo zhruba o čtyři šanony, většinou smlouvy, které si policisté procházeli v zasedací místnosti společnosti a poté si je s sebou odvezli. ÚOOZ dorazil do ČEZu v devět hodin ráno, jeho příslušníci budovu opustili po půl páté. Kriminalisté zároveň zasahovali i v Hradci Králové, kde je dceřiná společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Případ dozoruje pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. ČT potvrdila, že její úřad dozoruje případ, který se týká solární energetiky.

Detektivové neoficiálně mluví o tom, že budou potřebovat několik týdnů na to, aby dnes získané materiály vyhodnotili. Podle informací firmy policie prošetřuje podezření z trestné činnosti týkající se fotovoltaických elektráren, kterou mohl být ČEZ poškozen. Energetický regulační úřad uvedl, že neví, jakých případů by se zásah mohl týkat. Policie se aktivitami ČEZu na poli fotovoltaiky už několikrát zabývala. V solárním byznysu totiž ČEZ utratil v minulých letech miliardy korun, když vykupoval solární elektrárny od řady soukromníků. V několika případech šlo o firmy s nejasnou vlastnickou strukturou nepřímo napojené na kontroverzní podnikatele. Polostátní podnik v tom ale doposud nespatřoval žádné pochybení.

Podle ministerstva životního prostředí zaplatí tuzemští daňoví poplatníci za podporu fotovoltaiky až bilion korun. Na pochybné praktiky kolem solárního byznysu přitom opakovaně upozorňovala i BIS, která varovala před tím, že majitelé solárních elektráren chtějí ovlivňovat orgány státní správy.

Zatím nejsou známé podrobnosti dnešního zásahu. Kontroverzním pojítkem ČEZu a fotovoltaiky se ale v minulosti stalo například obchodování s firmou Amun.Re, hlavním dodavatelem obřích fotovoltaických projektů v Ralsku a Mimoni. Tomu měl polostátní gigant vyplatit až 5 miliard korun. Vlastnická struktura firmy je ale neprůhledná, podle některých zdrojů v ní mohl figurovat právník blízký lobbistovi Ivo Rittigovi. Předseda představenstva Amun.Re Martin Shenar ale například v březnových Otázkách Václava Moravce označil obchodování s ČEZem za standardní. (Více v článku zde)

Společnost Amun.Re prý postavila solární elektrárny pro ČEZ s veškerými náklady za 105 milionů korun na megawatt výkonu, tedy o více než desetinu levněji, než je průměrná cena placená firmou ČEZ. „Desítky subdodavatelů by potvrdily, že jsem byl jediný, kdo se zúčastnil všech obchodních jednání, podepisoval všechny smlouvy, cenové a obchodní podmínky,“ reagoval před několika měsíci Shenar. Policie vyšetřování později odložila, ale nedávno se rozhodla věc opět otevřít. Vyšetřování tehdy spojila i s prověřováním dalších aktivit ČEZu. Jde například o podezření ze zkreslování účetnictví nebo okolnosti prodeje podílu ČEZu v německém dolu Mibrag.

Podrobnosti nicméně vyšetřovatelé tají. „Nevylučujeme, že v této věci budou zahájeny úkony trestního řízení. Vedení útvaru rozhodlo, aby byl případ znovu otevřen,“ uvedl v březnu mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. ČEZ jakékoliv nezákonnosti odmítá a dosud nechtěl vyšetřování komentovat.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy za tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 4,7 procenta na 31,7 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...