Historie kuriózního sporu se začala psát před šedesáti lety. Tehdejší Lidový soud v Trenčíně rozhodl o propadnutí majetku dvou příbuzných a obchodních partnerů ve zlatnické firmě, a to včetně cenností. Kromě zlata určeného k tavbě v podobě cihel či úlomků to byly také zlaté a stříbrné mince, celkem více než 300 kusů. Zlato pocházející z provozu firmy prý rodina schovala už před nacisty, nakonec ho zabavili komunisté. Zlato roztavili a skončilo v zásobách tehdejší Státní banky československé.
Po změně režimu trenčínský okresní soud v roce 1991 oba odsouzené rehabilitoval. Dědicové pak požádali Státní banku československou o vydání některých zabavených cenností, ale neuspěli, a tak začal vleklý soudní spor. Podle zákona o mimosoudních rehabilitacích lze totiž vydávat jen věci, které lze individuálně a nezaměnitelně určit, což není případ mincí ani zlata určeného k tavbě.
O slovenském zlatu rozhodují české soudy
Vrácení majetku zkomplikoval i rozpad federace a rozdělení centrální banky a jejího jmění. Pražské soudy dvakrát po sobě rozhodly, že zlato má vrátit pouze Národní banka Slovenska. Česká národní banka neměla vracet nic, s tím, že zabavené zlato stejně fyzicky skončilo v zásobách banky v Bratislavě. Slovenská banka se bránila dovoláním k Nejvyššímu soudu, ani ten jí ale nevyhověl.
Případ proto zamířil k Ústavnímu soudu, u kterého si slovenská národní banka stěžovala, že Nejvyšší soud v minulosti rozhodoval nejednotně. Jednou totiž dospěl k závěru, že zabavené zlato nelze vydávat, protože se nedá rozeznat od původně zabavených předmětů, jindy zase usoudil, že lze vrátit ekvivalent, který hmotností a kvalitou odpovídá zabavenému zlatu. „V tomto si tedy podle Ústavních soudců musí Nejvyšší soud udělat jasno a znovu v kauze věcně rozhodnout. Pro samotný spor to znamená další zdržení. Vnuk vlastníků u soudu neskrýval zklamání. Uvedl, že doufá, že se vrácení rodinného majetku a satisfakce dočká,“ komentoval zpravodaj Petr Malý.
Telefonát zpravodaje Petra Malého (11:00)
Telefonát zpravodaje Petra Malého (11:00)
111213
Deset kilo zlata se k majitelům nevrátí ani po 60 letech
ÚS: Podstata problému je v tom, že Nejvyšší soud nemá ujasněnou judikaturu
Ústavním soudcům je podle zpravodajky Ivany Janů líto, že do vleklého sporu museli zasáhnout v neprospěch restituentů. „Způsobila to rozbíhající se judikatura Nejvyššího soudu, o kterou obecné soudy opřely své rozsudky,“ řekla Janů. „Podstata problému je v tom, že Nejvyšší soud nemá svou judikaturou ujasněnou, co je to věc individuálně určená. Ústavní soud to nemohl přehlédnout, je to značná chyba,“ dodala Janů.
„Stále doufám, že nějaká satisfakce v morální i finanční rovině bude následovat,“ reagoval na verdikt zástupce rodiny Robert Lifka. Banka podle něj dosud nevydala nic. „Všechny národní banky jsou silný protihráč,“ dodal. Finanční ústav podle něj v minulosti argumentoval také ohrožením slovenského hospodářství. Kilogram zlata má aktuálně na trhu hodnotu přibližně 800 tisíc českých korun.
