Úplně první transplantace srdce se odehrála v roce 1967 v Jihoafrické republice – pacient přežil 12 dní. V tehdejším Československu se lékaři poprvé pokusili nahradit srdce v Bratislavě 9. července 1968, pacientka přežila ale jen pět hodin. Úspěch zaručily až později léky, které potlačují obrannou funkci těla a dovolí mu přijmout cizí orgán. Na první úspěšnou transplantaci museli pacienti i lékaři v Československu čekat do roku 1984. Od roku 1992 pak začala provádět transplantace srdce i brněnská kardiochirurgie.
Od prvních operací udělala medicína velký pokrok, v současnosti se 90 procent pacientů dožije minimálně roku po transplantaci a 60 procent přežívá déle než deset let. Na nové srdce čekají pacienti v průměru asi rok – teď je na čekací listině 114 nemocných. Po operaci se navíc mohou pacienti vrátit do normálního života: jeden člověk s transplantovaným srdcem
např. běhá maraton, v létě 2011 zase u nás poprvé porodila žena s vyměněným srdcem.
„V evropském měřítku je úspěšnost programu transplantace srdce dobrá. My se pohybujeme v tom žebříčku v Evropě většinou na medailových místech. Výsledky jsou velice dobré,“ pochvaloval si Pirk.
„Byla to převratná událost v mém životě - byl jsem v beznadějném stavu a IKEM byl taková jiskřička naděje. Když člověk zápasí o život, tak se chytá každého stébla,“ popisoval ve Studiu 6 Rudolf Sekava, kterému lékaři v IKEMu transplantovali srdce před 30 lety. Je tak nejdéle žijícím pacientem v Česku a pátým nejdéle žijícím na světě. „Jsem spokojený – bude mi 78 let, takže léta už se podepisují, ale jinak se cítím dobře a jsem hlavně rád, že žiju. Více než 29 let se můžu radovat ze života, což bylo předtím nemyslitelné.“
Rozhovor s Rudolfem Sekavou a Janem Pirkem
Rozhovor s Rudolfem Sekavou a Janem Pirkem
9:50
Tisková konference IKEMu
Budoucnost: Mechanické srdce či kmenové buňky
Lékaři v pražském IKEMu jako první na světě voperovali pacientovi místo jeho srdce, v němž byl nádor, dvě mechanické pumpy. Sedmatřicetiletý muž pak s přístrojem čekal na vhodného dárce a transplantaci - bez srdečního svalu a pulsu žil zhruba 200 dní, nakonec zemřel na selhání jater.
Právě mechanická srdce by třeba v budoucnu mohla nahradit transplantace. Zatím pumpy podporují činnost vlastního srdce, aby se nemocný dočkal transplantačního zákroku. IKEM má s těmito operacemi letité zkušenosti. Stal se proto školícím centrem pro lékaře nejen z evropských států, ale i z Asie.
Nadějí v léčbě by mohly být také kmenové buňky. Z nich by vědci jednou mohli „vypěstovat“ náhradní orgány. Zatím se však podobné experimenty zkoušejí jen v laboratořích.