Služební zákon má konkrétní parametry

„Sám jsem mile překvapen tím, že všechny tři strany postupují společně a nacházejí řešení,“ podotkl k bezmála pětihodinovému jednání při odchodu z jednání pracovní skupiny místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Přineslo shodu v několika dosud sporných oblastech.

Podle Bartoškových slov je součástí rodícího se návrhu ustanovení přechodného období na dva roky. „V průběhu tohoto přechodného období bude potřeba jasně definovat počet stupňů a tříd pro odměňování,“ podotkl Bartošek k úkolu středeční koaliční rady. Řešit by měla i otázku zastropování odměn.

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) jmenovala v Událostech, komentářích mezi dalšími body, o nichž musí ve středu ještě rozhodnout hlavy koalice, slaďování pracovního a rodinného života, tedy nakolik má zákon řešit zkrácené úvazky pro lidi pečující o děti a další členy rodiny a podobně. Také půjde o téma vzdělávání. „Už ale nejde o spory v koalici, pouze cítíme, že jde o věci, k nimž by se vrcholoví politici měli vyjádřit,“ dodala.

Služební zákon patří ke strašákům z minulosti

Zákon o státní službě je jedním z nejstarších ústavních dluhů České republiky, Česko je navíc jedinou zemí EU, která tento zákon nemá. Po desítkách hodin i dnů to ale vypadá, že tento dluh vláda konečně splatí. „Podmínka mít služební zákon je známa několik let. Že to dnes doháníme v takovémto běhu se nelíbí ani nám,“ poznamenala Věra Jourová.

Pokud se koaliční špičky ve středu shodnou na návrhu zákona, chtěl by mít šéf vládní legislativy Jiří Dienstbier (ČSSD) do konce týdne návrh připraven i na legislativní úrovni. Sněmovna by o něm měla podle jeho představ rozhodovat již v červnu, nebo začátkem července. Celým legislativním procesem musí podle Dienstbiera norma projít nejpozději v září nebo v říjnu, tak aby generální ředitelství státní služby stihlo posléze schválit příslušné předpisy a zorganizovat výběrová řízení na státní tajemníky, kteří se funkce ujmou začátkem příštího roku.

Otázkou zůstává rozpočtově neutrální realizace

Ke klíčovým momentům přípravy zákona patří dopad na státní rozpočet. Bartošek představil odhad KDU-ČSL, že realizace zákona by se projevila v rozpočtu potřebou zhruba šesti miliard. Ovšem to až od chvíle, kdy se změní systém odměňování státních úředníků. „Proto jsme se dohodli, že příští dva roky nebudeme měnit odměňování státních úředníků. Dopad na státní rozpočet by měl být takřka nulový,“ upřesnila k podobě normy Jourová.

Kapitolu odměňování od roku 2017 čeká podle Jourové teprve postupné dopracovávání. Klíčové pro to budou přesná data z jednotlivých ministerstev, kolika úředníků se vlastně zákon dotkne. Koalice to totiž zatím s jistotou neví, odhaduje zhruba 70 až 80 tisíc. Přesnější čísla byl měla být známa v polovině roku. Zákon by měl posílit tarifní složky platů. Omezit by se naopak měly smluvní platy a možnost odměn. Koalice už před večerním jednáním měla jasno - výše mimořádných odměn bude mít stanovený strop.

Výběr vedoucích začne na podzim

V posledních třech měsících letošního roku by se měla uskutečnit výběrová řízení na pozice státních tajemníků na jednotlivých úřadech. Jmenováni by měli být k lednu 2015. Po celý příští rok by se pak měla konat výběrová řízení na pozice vedoucích služebních úřadů a ředitelů sekcí. V roce 2016 mají být vypisovány konkurzy na ředitele odborů a vedoucí oddělení.

Zatím to vypadá, že kvůli služebnímu zákonu se chodby Poslanecké sněmovny zaplní i o letních prázdninách. Aby mohla důležitá norma v novelizovaném znění platit od příštího ledna, měla by se mimořádná schůze s tímto bodem programu konat koncem června nebo v polovině července.