Duka: Kritika Benešovi nemůže vzít to, co pro tuto zemi udělal

Praha/Sezimovo Ústí - Bez prezidenta Beneše by nebylo Českoslosvensko po druhé světové válce, řekl kardinál Dominik Duka při pietní slavnosti u Benešova hrobu. Duka připustil, že Beneš nebyl bez chyb, ale podle něj „kritika mu nemůže nikdy vzít to, co pro tuto zem, pro každého z nás vykonal“. Edvard Beneš, který se narodil právě před 130 lety - 28. května roku 1884 - se do dějin zapsal jako druhý československý prezident. Jeho historická role v dějinách samostatného státu dodnes budí rozpory – zatímco jedněmi je považován za politika a diplomata evropského formátu, druzí mu vyčítají slabost a špatný politický odhad, když nedokázal čelit nástupu komunismu v roce 1948.

Benešovu památku u Černínského paláce uctili dnes i slovenský prezident Ivan Gašparovič spolu s českým protějškem Milošem Zemanem a jeho předchůdcem Václavem Klausem. Hlavy států přišly k soše Edvarda Beneše stojící u sídla českého ministerstva zahraničí a za nepříliš vlídného počasí k ní položili věnce. Klaus se pietního aktu dokonce zúčastnil v dvojroli - nejen jako bývalá hlava státu, ale i jako manžel velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Ta se z titulu své funkce účastní návštěvy slovenského prezidenta a nechyběla ani na vzpomínce na československého prezidenta.

Edvard Beneš ve zkratce

Vystudovaný doktor práv a filozofie, který pocházel z 11 sourozenců, emigroval v roce 1915 kvůli činnosti v odbojové organizaci Maffie do Francie a až do roku 1918 byl generálním tajemníkem Národní rady československé. Jako dlouholetý blízký spolupracovník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se významně zasloužil o mezinárodní uznání československého odboje za první světové války a posléze i uznání samostatného státu.

Historik Jindřich Dejmek připomněl, že Benešova role při prosazování rozdělení středoevropské habsburské monarchie na jednotlivé národní státy, byla klíčová, možná nejvýznamnější z trojice představitelů Národní rady řídící československý odboj za první světové války. Na rozdíl od Masaryka a Štefánika totiž coby generální sekretář rady necestoval po světě – do Ruska či Spojených států – zůstával v Paříži. „Jednal nejprve s Francouzi – a Francie byla první stát, který přistoupil na radikální reorganizaci střední Evropy na konci první světové války – pak s Brity a nakonec s Italy o uznání národní rady,“ popsal Jindřich Dejmek. Po vzniku samostatné republiky zasedal Edvard Beneš v křesle ministra zahraničí a v letech 1921-1922 byl zároveň ministerským předsedou.

Druhá válka – neúspěch i triumf

Do prezidentského křesla byl zvolen 18. prosince 1935, v letech 1936-1938 neúspěšně usiloval o vyřešení sudetoněmeckého problému a zachování územní integrity státu. V září 1938 ustoupil nátlaku Británie a Francie a přijal mnichovský diktát. Poté abdikoval a odjel do zahraničí. V roce 1940 se stal československým prezidentem v exilu, po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti a přispěl k obnově osvobozeného státu.

Podle Jindřicha Dejmka neměl Beneš před zářím 1938 jinou reálnou možnost než orientaci na Francii – Sovětský svaz se v době stalinských čistek z mezinárodního pole stahoval a nacistické Německo s existencí samostatného Československa nepočítalo. Za okupace se však Benešovy schopnosti ukázaly klíčové pro další existenci státu. Působil jednak jako politický představitel Československa, hlavou exilové vlády byl spíše on než premiér Jan Šrámek a byl uznáván také jako hlava odboje – domácího i zahraničního. „V průběhu roku 1942 prosadil u Britů, pak u dalších mocností obnovu Československa v předmnichovských hranicích – což bylo velmi důležité. Do roku 1942 sice některé velmoci uvažovaly o obnově Československa, ale otázka hranic do té doby nebyla řešena,“ zdůraznil Dejmek.

Se jménem prezidenta Beneše jsou spjaty také často diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se týkaly mimo jiné majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území.

Kardinál Dominik Duka při pietní slavnosti u Benešova hrobu: „Odvážím se zde tvrdit, že kdyby nebylo prezidenta doktora Edvarda Beneše, nebylo by Československa po druhé světové válce. A myslím, že je na místě si uvědomit, že kritika někdy oprávněná, někdy ne, mu nemůže nikdy vzít to, co pro tuto zem, pro každého z nás, vykonal.“

Krátce poté, co svým podpisem v roce 1948 stvrdil komunistickou vládu Klementa Gottwalda, Beneš opustil Pražský hrad a spolu s manželkou Hanou se uchýlil na své sídlo v Sezimově Ústí. S městem je spjatá valná část života manželů Benešových, v roce 1930 si tu Edvard nechal postavit letní sídlo ve stylu jihofrancouzských domů. Abdikoval v červnu a zemřel 3. září 1948.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Azylová a migrační pravidla patrně čeká zpřísnění

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát znovu zvažuje aukci zámku Štiřín, obec Kamenice má zájem o část areálu

Majetkový úřad by mohl v budoucnu vyhlásit novou elektronickou aukci zámku Štiřín. Nabízel by ho ale s menším areálem než teď. O část nemovitosti má dlouhodobě zájem obec Kamenice. Její vedení jedná s úředníky o bezúplatném převodu. Kolem zámku vede cesta, chodník však chybí, obec má projekt hotový, ale pozemek patří státu. Kromě chodníku chce Kamenice získat i další část zámeckého areálu pro školku. Jednání se státem pokračují.
před 2 hhodinami

Tichý hrdina odboje. František Moravec se narodil přesně před 130 lety

Přesně před sto třiceti lety se narodil brigádní generál František Moravec. Jako šéf tajné služby byl mozkem operace vedoucí k likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha. Výrazně tak přispěl k uznání československé exilové vlády a zrušení mnichovské dohody. Po únoru 1948 musel znovu uprchnout na Západ. V roce 2022 se do země, kterou pomáhal zachránit, vrátil. Jeho ostatky spočinuly v rodné Čáslavi. Dnes patří k legendám vojenského zpravodajství.
před 2 hhodinami

„Cítil jsem, že mi ochrnulo tělo.“ S létem přibývá úrazů po skocích do mělké vody

S létem v Česku opět přibývá těžkých úrazů po skocích do mělké vody. Jen na jihu Čech se v červenci staly tři takové případy. Z toho dva o minulém víkendu. Pro zraněné lidi tyto úrazy končí často poraněním krční páteře, porušením míchy a někdy také ochrnutím.
před 2 hhodinami

Benzen v Hustopečích musíme odčerpat do zimy, řekl Hladík

Více než polovina uniklého benzenu z cisteren v Hustopečích nad Bečvou je stále v přírodě. Potřebujeme zvládnout odčerpat maximum do zimy – jakmile klesne teplota, benzen tuhne a pak už to nepůjde, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zhruba sto tun benzenu se už podle něj odvezlo. Ministr předpokládá, že se sanace během letních měsíců výrazně zrychlí. Zároveň dodal, že přes zasažené území jezdí železniční doprava a bylo prioritou ji obnovit.
před 2 hhodinami

Soud zastavil trestní stíhání pohraničníka Muzikáře

Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil trestní stíhání bývalého zástupce náčelníka pohraniční stráže Jana Muzikáře. Podle lékařského posudku trpí jednadevadesátiletý muž demencí a není schopný chápat účel trestního řízení. ČT to sdělil zástupce obětí a pozůstalých Lubomír Müller. Státní zástupkyně může proti rozhodnutí podat stížnost. Muzikáře vinili žalobci z toho, že pod jeho vedením pohraničníci zranili a usmrtili několik lidí snažících se za komunismu o přechod státní hranice.
před 4 hhodinami

Dívám se na to trochu jinak, debata s vládou o Gaze přijde, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel předpokládá debatu s vládou o stanovisku Česka v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Tuzemsko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Zástupci vlády později řekli, že je potřeba situaci v Pásmu Gazy stabilizovat a že civilistům je nutné doručovat humanitární pomoc. Co se převodu téměř miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany na platy hasičů a policistů týče, vládní rozhodnutí prezident označil za „nesystémové řešení“.
09:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Exšéf policie Husák získal post u Frontexu. Hlásil se jako jediný, píší Seznam Zprávy

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák se letos v dubnu stal styčným důstojníkem české policie u agentury Evropské unie Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž), uvedl server Seznam Zprávy. Jedná se o nově zřízený post, výši platu odmítla policie zveřejnit. Husák se do výběrového řízení na funkci přihlásil jako jediný, řekl serveru mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Exšéf policie musel v minulosti opustit několik postů po aférách například s rychlou jízdou nebo účastí na večírku za pandemie.
před 6 hhodinami
Načítání...