Praha - 150 vojáků s 12 pandury by mohlo doplnit misi OSN na Golanských výšinách. Počítá s tím plán generálního štábu na zahraniční mise pro příští dva roky. Návrh operací ale ještě musí projednat vláda a schválit parlament. Mise se navíc kvůli konfliktu mezi syrskou armádou a opozicí potýká s problémy.
Čeští vojáci by mohli posílit mírovou misi na Golanech od roku 2015, to ale jen za podmínky, že se celá do té doby nezhroutí. OSN už se kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť stáhla. Česká armáda proto bude chtít prosadit změnu charakteru mise z mírové na bojovou. „Mandát by musel být podobný jako ISAF, to znamená, že bychom měli právo použít zbraň v plném rozsahu,“ upřesnil zástupce velitele výsadkového praporu Chrudim Ivo Zelinka.
„Pokud se podmínky změní a oni budou mít takovou pozici, která by je přímo neohrožovala, pak se může stát, že na tom participovat budeme,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Přítomnost českých vojáků na Golanských výšinách už dříve podpořil i prezident Miloš Zeman. „Pan prezident se domnívá, že česká armáda by měla vysílat své vojáky i do míst, která mají zvýšená rizika,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Návrh zahraničních misí na příští dva roky předloží ministr obrany vládě zřejmě koncem října, během listopadu ho pak projednají obě komory parlamentu. ODS nasazení vojáků podporuje. „Pokud chceme být chráněni, pokud chceme zajistit naši bezpečnost, musíme se podílet na akcích spolu se západními spojenci,“ domnívá se předseda strany Petr Fiala (ODS). Komunisté ale s bojovou misí nesouhlasí. „O mírové misi jsme schopni diskutovat, pokud by šlo o válečné dobrodružství, tak jsme rozhodně proti,“ prohlásil místopředseda strany Jiří Dolejš.
Řada států z mise kvůli konfliktům odešla
Misi UNDOF tvořilo do roku 2013 asi tisíc lehce ozbrojených příslušníků. Kvůli eskalujícímu konfliktu v Sýrii se ale z mise stáhlo Rakousko, Chorvatsko, Japonsko a Kanada – z původních států tak zůstaly jen Filipíny a Indie. Organizace spojených národů proto požádala ostatní státy o vyslání svých pozorovatelů (v reakci na zhoršující se situaci v Sýrii navíc OSN rozhodla zvýšit počet příslušníků mise na 1 250). Tuto výzvu vyslyšel Nepál, Irsko a také Fidži, které do mise vyslalo 500 příslušníků. Právě Fidžijci jsou teď paradoxně nejpočetnější, i když žije na ostrovech jen asi 900 tisíc obyvatel.
Vojáci OSN už se ale kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť na Golanských výšinách stáhli. Několik desítek vojáků totiž čelilo potížím. Na konci srpna radikální syrští povstalci z hnutí An-Nusra zajali 45 Fidžijců, později je ale propustili. Do problémů s radikály se dostali i členové mise z Filipín, těm se ale podařilo dostat na svobodu vlastními silami. Manila nicméně poté oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.
V současné době řídí misi na Golanských výšinách irská armáda. Stropnický už dříve uvedl, že Česká republika by měla v případě účasti ambice velení převzít: „Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti.“
Izrael obsadil pohraniční Golanské výšiny za války v roce 1967. O čtrnáct let později 1 200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních má pod kontrolou Sýrie.
Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby po jomkipurské válce dohlížela na příměří. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny. Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunajtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.
