Praha – Lékaři voperují každoročně pacientům 2,5 tisíce kardiostimulátorů. Vědci z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy usilují o léčbu arytmie bez implantovaných přístrojů. V budoucnu by rádi nahradili nefunkční buňky v srdci, aby dokázalo samo správně fungovat. U lidí vyššího věku se arytmie objevuje poměrně často, ve většině případů se řeší právě srdečním stimulátorem, který obnovuje nepravidelný rytmus. Problém nastává u dětí, které se s arytmií narodí – pro ně léčba kardiostimulátorem znamená celoživotní riziko.
Na lékařské fakultě tedy hledají způsob, jak by se dal přístroj nahradit biologickým materiálem. Nejdřív museli prozkoumat, které buňky mají tlukot srdce na starost. „Jsme pak schopni vzít buňky, chvilku je pěstovat ve zkumavce, vnést do nich gen, který z nich udělá buňky stimulační, a pak je implantovat zpět do srdce,“ popsal ve zkratce profesor David Sedmera, který se problematice vrozených srdečních onemocnění věnuje už 20 let.
Potrvá ovšem ještě několik let, než bude moci léčba případně prospět prvním lidským pacientům. V současnosti se pod mikroskop vědců dostávají především srdce laboratorních myší. Na detailní práci s nimi používají dokonce i hodinářské nástroje. „To jejich srdíčko má půl až jeden milimetr,“ přibližuje profesor Semerád.
Spolu se svalovými vlákny, která se starají o mechanické pumpování krve, funguje v srdci také speciální tkáň, díky níž dochází k přenosu nezbytných elektrických vzruchů. Pokud se těchto svalových buněk nachází v horní části pravé srdeční síně (tzv. sinusový uzel) nachází málo, nebo jsou z nějakého důvodu oslabeny, srdce nedostává impulsy a rytmicky se nestahuje. Výzkum se snaží ozřejmit, které buňky a za jakých okolností činnost srdce řídí a možnost jejich nahrazení.
Co jsou arytmie a jak vznikají?
Elektrické vzruchy se šíří ze sinusového uzlíku mezi horní dutou žilou a pravou srdeční síní, díky nim se srdeční komory (prostřednictvím Purkyňových vláken) pravidelně stahují. Nejprve se stáhnou síně, naplní komory krví a poté dochází k stahu komor a pumpování krve do plic a do celého těla. Srdeční tep se u zdravého člověka pohybuje mezi 60–90 tepy za minutu. Jinak tepe srdce ve spánku, jinak při námaze.
Pokud se ale srdeční rytmus výrazně zpomaluje nebo zrychluje, případně ztrácí trvale svou pravidelnost, mluvíme souhrnně o srdeční arytmii. Termínem bradykardie (bradyarytmie) se označuje rytmus výrazně zpomalený, slovem tachykardie (tachyarytmie) naopak příliš rychlý.
