Praha – Sir Nicholas Winton převzal na Pražském hradě z rukou prezidenta Miloše Zemana nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Brit, kterému je 105 let, v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z Československa před nacisty. O svých zásluhách se Winton poprvé zmínil už v 50. letech na volebním letáku, při neúspěšné kandidatuře za labouristy do zastupitelstva města Maidenhead. Široká veřejnost se o záchráněných československých dětech dozvěděla až v roce 1988 z dokumentu britské televize BBC. V roce 1998 prezident Václav Havel udělil siru Wintonovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
„Stydím se za to, že k tomuto vyznamenání dochází tak pozdě,“ řekl na úvod ceremoniálu, během kterého předal Řád bílého lva i Winstonu Churchillovi in memoriam, prezident Zeman. „Jsem si vědom toho, že budu udělovat během svého funkčního období ještě mnoho státních vyznamenání. Ale žádné z nich mě nenaplňuje takovou úctou a pokorou jako právě dnešní vyznamenání dvou velkých Britů,“ dodal prezident, který na závěr ceremoniálu překvapivě osobně odvezl Wintona na kolečkovém křesle z Trůnního sálu.
„Rád bych poděkoval všem za tento neuvěřitelný výraz vděku za něco, co jsem udělal snad před sto lety. A věřte mi, že sto let je opravdu dlouhý čas,“ poznamenal s humorem 105letý Nicholas Winton. „Mám pochopitelně velikou radost, že tolik z dětí, které jsem zachránil, je stále ještě mezi námi.“
K vlastním činům při záchraně dětí před nacisty se naopak vyjadřoval velice skromně. „Svým způsobem jsem asi ani neměl žít tak dlouho, abych dal všem lidem možnost, aby zveličili to, co jsem udělal. Měl jsem štěstí, že jsem se ocitl ve správný okamžik na správném místě a mohl pomoci napravit ty strašné věci, které se tenkrát děly,“ prohlásil Winton. Doplnil, že při snaze o záchranu dětí narazil na Čechy, kteří se snažili židovských dětí zbavit, ale i na Čechy, kteří byli ochotni pomoci dobré věci. Poděkoval tedy za příležitost poznat tyto „dobré Čechy“ a také Britům, kteří byli ochotni české děti přijmout.
Na slavnosti byly také děti ze Základní školy Nicolase Wintona z jihočeského Kunžaku. Přítomným „Wintonovým dětem“ předaly jejich fotografie z doby, kdy samy byly dětmi, Wintonovi pak svůj vlastní Řád malého lvíčka.
Do Prahy přijel Winton ze zdravotních důvodů jen na několik hodin. Po slavnostním ceremoniálu a setkání se sedmi ze zachráněných dětí se Winton podíval na Václavské náměstí do hotelu Evropa, kde před válkou pobýval. V budově, která je nyní kvůli rekonstrukci zavřená, Winton strávil asi čtvrt hodiny. Před hotelem mu tleskalo a děkovalo v češtině i angličtině asi 50 lidí. Někteří si s ním chtěli potřást rukou, ale přes ochranku se k němu nedostali.
Anglický bankovní úředník Winton v letech 1938 a 1939 v předválečném Československu organizoval odjezdy ohrožených československých převážně židovských dětí do Británie a obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici. Na Britských ostrovech se jich pak ujaly nové rodiny. Celkem se mu podařilo zachránit 669 židovských dětí.
O své předválečné akci se Winton osobně zmínil už v 50. letech na volebním letáku při neúspěšné kandidatuře za labouristy do zastupitelstva města Maidenhead. V 80. letech se Winton společně s manželkou snažil předat dobové seznamy zachráněných dětí do povolaných rukou. Oslovené historické i židovské organizace o ně ale nejevily zájem. Vše změnil až pořad BBC z roku 1988.
V jednom z nejdojemnějších momentů britské televizní historie se moderátorka BBC zeptala, zda je ve studiu někdo, kdo za svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi. Povstali všichni přítomní a svět se tak dozvěděl o zcela mimořádném příběhu muže, kterému dodnes všichni říkají jednoduše Nicky.
Sir Nicholas George Winton
- Winton se narodil 19. května 1909 v Londýně jako Nicholas Wertheimer v německo-židovské rodině, která odešla do Londýna na počátku předchozího století kvůli antisemitským náladám v Německu.
- K záchraně dětí z Československa se dostal náhodou. V prosinci 1938 ho požádal o pomoc přítel, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa (BCRC), který z hotelu Šroubek pomáhal lidem, které ohrožoval nacistický režim. „Dozvěděl jsem se, že existuje organizace, která pomáhá starým lidem vystěhovat se na Západ. Jenže o děti se nestaral nikdo,“ vysvětlil Winton.
- Záchranu dětí organizoval jako soukromá osoba, zaštítil se ale výborem pro uprchlíky a spolupracoval s cestovní kanceláří Čedok. Zorganizoval hlavně vlakové transporty z Prahy do Británie, malá skupina ale opustila ohroženou republiku také přes Švédsko. Pro děti musel zajistit od Němců povolení k výjezdu, od Britů povolení ke vstupu, přijetí v britské rodině a složit padesátilibrovou kauci. „Potřebovali pomoc, ale nevěděli, co dělat. Bylo to přitom docela jednoduché. Prostě se zeptat. Ovšem těch správných lidí na správném místě,“ říká dnes Winton.
- První vlak odjel 14. března 1939, den před obsazením zbytku českých zemí nacistickým Německem. Poslední osmý vlak odcestoval 2. srpna 1939. Celkem se podařilo dostat do bezpečí 669 dětí, z nichž většina byla židovského původu. Největší transport s 250 dětmi měl odcestovat počátkem září 1939, ale kvůli vypuknutí druhé světové války již neodjel. Většina malých pasažérů později zahynula, což společně s pohledem na uprchlíky ze Sudet Winton označil za nejsmutnější okamžik svého života.
- Winton byl za své činy povýšen do rytířského stavu a Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Na 250 000 českých studentů také podepsalo petici, aby byla Wintonovi udělena Nobelova cena za mír. To se dosud nestalo.
