Rodák ze skromného statku v Rychtářově u Vyškova vystudoval teologii a nechal se vysvětit na kněze. Ačkoliv katolík, spojil svou odbornou dráhu s arabským náboženstvím. - natolik, že to dotáhl na jednoho z předních evropských orientalistů své doby. Po stopách blízkovýchodních kultur se vydal celkem osmkrát. Za tu dobu například objevil a jako první Evropan vkročil do zapomenutého pouštního paláce Kusejr Amra. Stavba se nachází poblíž jordánského skalního města Petra a zejména díky svým vzácným freskám je zapsána na seznamu UNESCO.
Musil se také sblížil s beduínskými kmeny a jako první na světě dokázal vytvořit podrobnou mapu Sinaje, která svou dokonalostí šokovala vídeňskou akademii věd a rakouskouherské ministerstvo války. Jeho plány dokonce využívala Velká Británie či Osmanská říše k řešení územních sporů. Za svůj vědecký přínos dostal od císaře Františka Josefa Řád železné koruny III. stupně. Respektovaný badatel se ale do vrcholné diplomacie měl zapsat ještě mnohem významněji…
Jeho cesta za největší zákulisní aférou Velké války začíná ve Vídni v roce 1912. Tehdy na jedné z poutavých Musilových přednášek o životě Beduínů sedí také šlechtic Sixtus z Bourbonu a Parmy, bratr arcivévodkyně a pozdější císařovny Zity. Musil ho svým vyprávěním tak zaujal, že ho požádal, zda se může zúčastnit jedné z jeho cest po Orientu. Dobrodružná cesta oba muže sblížila a přes Sixtovu sestru Zitu se výjimečná osobnost Musila dostala až k pozdějšímu císaři Karlovi.
Dva tajné dopisy z Rakouska
Atentát na následníka trůnu Ferdinanda d‘ Este zamíchal mocenskými kartami v monarchii. Po smrti stařičkého Františka Josefa se císařem stal právě Karel Habsburský a císařovnou Zita Bourbonsko-parmská. Cesty Sixta a Musila se v tuto chvíli rozdělily. Bratr císařovny bojoval proti Rakousku-Uhersku v belgických řadách, Alois Musil se naopak pokoušel využít svých kontaktů v Arábii a získat pro Habsburskou říši beduínské kmeny jako spojence v boji proti Britům.
V březnu 1917, kdy situace na frontách byla pro ústřední mocnosti skoro beznadějná, přijel do Vídně Sixtus. Právě on měl tajně – bez vědomí Německa - zprostředkovat jednání o separátním míru s Francií. V naprostém utajení tak vznikají v Rakousku dva dopisy, formálně psané jako psaní císaře Karla švagrovi Sixtovi. Oba listy ale byly určené francouzské vládě. Konkrétní obsah je znám pouze u prvního dopisu: Císař v něm mimo jiné nabízel odevzdání Alsaska-Lotrinska Francii.
Přední rakouští historici v posledních letech zkoumali, kdo všechno vytvářel formulace daných dopisů. Právě na překladu a výsledné stylizaci dopisu se měl – jako zkušený znalec francouzštiny – podílet právě Alois Musil. K takovému zjištění došel například jeden z rakouských životopisců Musila. Jakou měrou se český badatel a diplomat podílel na mírovém jednání, není definitivně prokázané. Sám Musil později o této utajené roli nikdy nehovořil.
Samotné dopisy ale přispěly k diplomatickému skandálu, který se dotkl samotného císaře. Zásadní chybou se ukázalo utajení plánu i před rakouským ministrem zahraničí Otakarem Czerninem. Právě on tak pronesl 2. dubna 1918 ve Vídni kritický projev, ve kterém Francii obvinil ze „sveřepého trvání na Alsasku-Lotrinsku“. Paříž se proto rozhodla k vytažení tajného trumfu a zveřejnila rok starý dopis, kde císař Karel sporné území přímo nabízí. Odhalení utajených jednání bez vědomí Německa tak znamená pro Karla nejponíženější okamžiky v jeho životě.
Reportéři ČT
Právě odhalení tajných dopisů výrazně urychlilo rozpad monarchie. Německý císař Vilém totiž v reakci donutil Karla k podepsání smluv o užším poválečném propojení s Německem. Pro spojence to znamenalo jediné: zárodek nové velkoněmecké říše, kterému je nutné zamezit už v zárodku. Proto se k radosti Masaryka a spol. definitivně připojili k myšlence rozbití Rakouska-Uherska.
Alois Musil to neměl v Československu lehké
Poslední rakousko-uherský císař a český král umírá ve čtyřiatřiceti letech na zápal plic ve vyhnanství na portugalském ostrově Madeira. Poslední císařovna a česká královna jej přežije o 67 let. Jejich osobní přítel Alois Musil to neměl zprvu v Československé republice lehké. Jako někdejší blízký spojenec císařských kruhů byl českými nacionalisty opovrhován. Nakonec ale převážil jeho badatelský věhlas. Za Musila se v klíčové chvíli postavil třeba prezident T. G. Masaryk, který se přimluvil za vydání Musilových prací v prestižních amerických časopisech.
Právě Masaryk v lednu 1920 jmenoval Musila profesorem na pražské univerzitě. S Musilovým přispěním vzniká Orientální ústav a přilehlá knihovna s téměř tisíci svazky. Na Musilovy aktivity během války se mezitím téměř zapomnělo.
Reportéři ČT je publicistický pořad, který mapuje aktuální politické i společenské kauzy. Vysílá se pravidelně každé pondělí od 21:30 na ČT1. Tým reportérů České televize v tomto týdnu kromě věhlasného badatele-diplomata přináší také nerovný boj farmáře s energetickým gigantem ČEZ nebo nejasný osud slavného Dismasova rozhlasového dětského souboru.